Je na řadě další zajímavý příběh za světa hudby. Dneska se podíváme do daleké Asie až na samý východ. Předmětem našeho poznávání bude ainská kultura a hudba. Pro naše středoevropské uši bude asi znít poněkud neobvykle. Dost často máme ve zvyku pohlížet na tyto hudebníky jako na exoty, kteří jsou zajímaví snad jen tím, jak vypadají. Zapomínáme přitom, že oni si svou kulturu a své zvyky museli často velmi těžce obhájit. Dneska nám bude příběh Ainů nápomocný k pochopení života tohoto téměř zapomenutého a vymírajícího národa, žijícího na japonských ostrovech už dva tisíce let.
Ainu mošir - říše Ainů (v překladu lidí) se rozkládala po dlouhá staletí na ostrovech Hokkaidó, Sachalin, Honšú, poloostrově Kamčatka a části Kuril. Pletí skoro bílí Ainové s kulatýma očima, kudrnatými vlasy a hustými vousy si do 17. století vládli sami a po svém, počínaje rokem 1870 ale s císařským nařízením začala jejich násilná asimilace spojená s pojaponštěním jmen, zákazem jazyka, kulturních tradic a praktickým zotročením. Japonci Ainy vyhnali z jejich odvěkých lovišť a přinutili je pracovat v zemědělství. Ženám pod přísnými tresty zakázali tradiční tetování, které je mělo chránit před zlými duchy. Nesměli vykonávat své tradiční medvědí obřady.
Národ, jehož jediná identita spočívala v kulturních zvycích se ocitl na pokraji záhuby. Jako výsměch pak může působit vládou povolené provádění obřadů a hudebních slavností pro zvídavé turisty ve speciálních skanzenech: najatí hudebníci předváděli několikrát za den před cvakajícími fotoaparáty folklórní maškarádu, blížící se ponižujícímu cirkusu. Totálně zdecimovaný národ dnes postupně vymírá, počty Ainů se odhadují na několik desítek tisíc. Ti, co přežili, trpí ztrátou identity.
Dodnes trpí stálým pojaponšťováním a poameričťováním.
Aki Kano pochází ze smíšeného manželství Japonky a Aina.
Vrátíme se zpět k tradičním medvědím obřadům, které mají v kultuře Ainů tradici od nepaměti a vlastně souvisí především s jejich hudbou. Medvěd je pro Ainy posvátné zvíře. Na jaře Ainové vyráží do hor, kde odchytí živé medvídě. To pak přinesou domů a medvídě se stává jejich váženým hostem. Představuje pro ně ztělesnění boha Kamui. Ve vesnici je proto medvídě uctíváno a krmeno nejvybranějšími lahůdkami. Po dvou letech, v zimě, přijde čas na jeho slavnostní zabití. Předtím je ale medvěd vypuštěn do přírody a zastřelen šípem. Přitom lidé tančí a zpívají. Věří tomu, že medvěd zemře, ale jeho duch je stále naživu. Že vlastně toho ducha z jeho těla vysvobodí. Pak duch medvěda sedí tři dny na speciálním křesle pro vzácné hosty uprostřed vesnice. Lidé se okolo veselí a zpívají. Duch medvěda se po třech dnech vrátí nazpět do hor k ostatním medvědům a tam jim řekne, jak se měl dobře. Medvědi se pak chtějí také podívat do vesnice a pro Ainy je snadné je ulovit.
Rituální a epické tance a písně, provázející medvědí obřad, stojí na strunném, ze dřeva horských borovic vyrobeném nástroji tonkori, hudebním symbolu Ainů. Jeho podlouhlý korpus připomíná ženské tělo a zvuk zase chůzi medvěda. Oki Kano je považován za nejlepšího světového hráče na tonkori. Původ tohoto nástroje je obestřen tajemstvím, nikdo, ani sami Ainové, přesně neví odkud se vzalo. Tonkori má mnoho způsobů vyjádření. Vydává zvuky zvířat i lidí , někdy i zlých duchů. Názvy písní jsou velmi jednoduché - například Zpívající pták u jezera. Skrývá se za ním ale určitý druh tajemství, a pokud dveře do této komnaty otevřete, potká vás něco nového a jiného. Zvuk tonkori představuje původní transovní hudbu starou jako tahle planeta.
Oki Kano představuje ainskou hudbu po celém světě. On se vlastně snaží zachránit pomocí moderních inovací tuto nenávratně se ztrácející kulturu. S pomocí dalšího hráče na tonkori Ikaba Futosiho, baskytaristy, programátora a bubeníka na koncertech vytváří mytickou abstraktnost, spojenou s přírodou.
V textu byly použity informace z knihy Jiřího Moravčíka Když píseň tluče křídly do oken.
***
Diskografie:
Hankapuy (Farside, 2004)
Dub Ainu (Farside, 2004)
Tonkori (Farside, 2005)
Dub Ainu Deluxe (Farside, 2006)
Kila & Oki (Kila Music, 2006)
Oki Dub Ainu Band (Farside, 2007)
Dub Ainu Band Live in Japan 2007 (Farside, 2007)