Cestování s No Quarter

22. prosince 2010 v 22:16 | Robka |  Pokus o recenze alb
Asi ještě trochu dlužím blogu nějakou vlastní zmínku o albu No Quarter a o následném DVD. Pro člověka, který je odkojený Zeppeliny a pak se mu najednou dostane do ruky a do uší tohle album - podotýkám album, protože k DVD jsem se dostala z pochopitelných důvodů později - to bude možná zpočátku mírný šok.
To obsahuje sice 10 klasických písní Led Zeppelin ze čtrnácti, ale už v úvodu je jasné, že nepůjde o otrocké kopie původních hitů. Rozjíždí se s Nobody's Fault But Mine se zvukem niněry a bubnů na úvod. Pak následuje Thank You, která nás přenese studia, kde se odehrává podstatná část tohoto koncertu pro málopočetné, ale o to nadšenější publikum. Další píseň - No Quarter - je zasazena opět do jiné scenérie, což poznáme i na albu. Je zvýrazněná echem, umocňujícím její atmosféru, ale mnohem líp, než na desce, vyniká právě na DVD, kde můžeme vidět záběry ze skotské vysočiny. 
Marocké píšťaly a bubínky nás uvedou do další, skvělé nahrávky Friends. To je skladba, která si zrovna říká o takovéto zpracování, orientální kabát jí sluší. Řekla bych, že je to jedna z nejlepších na desce - její atmosféru kromě bubínků a píšťal podtrhuje ještě smyčcový orchestr. Po pomalém a plynulém úvodu graduje do neuvěřitelně našlapané smršti s fascinujícím vokálem, který dosahuje nebeských výšek.
Najednou se octneme na marockém tržišti - mezi obchodníky s kořením a kejklíři si rozestavili svůj stánek Jimmy a Robert a zahráli naprosto skvělou pecku Yallah. Jimmy provádí kouzla s kytarovým kombem, do kterého hraje rytmický hypnotický podklad. Robert mu zdatně sekunduje svým atmosférickým zpěvem a do toho všeho ještě slyšíme cvrkot tržiště, pokřik a tleskání fanoušků, což celé nahrávce dodává neuvěřitelnou šťávu.


Pak se půjdeme ochladit na marakéšský dvorek, kde už jsou rozložené koberečky a odehrává se zde jam s místními muzikanty. Písnička se jmenuje City Don't Cry a je založená vlastně na rytmu a souhře hlasů - Robert tady zpívá spolu s Maročany.
Zase následuje přenos do studia - je to trošku rozházené, tohle album. V Since I've Been Loving You je pěkně sehraná kytara se smyčci, ze zpěvu přetékají emoce. The Battle Of Evermore je podle mě další z vrcholů - mám ji asi nejradši ze všech živých verzí, které jsem kdy slyšela - moc hezky zní niněra s mandolinou a duet Roberta s Najmou Akhtar je pěkně sladěný.
Ve studiu ještě zůstaneme s baladou Wonderful One, která je jedinou novou písní z dílny Roberta a Jimmyho. 
Pak se ještě podíváme na jeden jam s Maročany - Wah Wah a zbylé čtyři písně se už budou odehrávat ve studiu. That's The Way je první z nich. Dalo by se říct, že příliš neodbočuje od originálu. Zato další - Gallows Pole, to je nářez. Škoda, že už není na Youtube, ale objevila jsem jednu, která se jí svou energií vyrovná. Je to tady.
Four Sticks je písnička, kterou Zeppelini nehráli na koncertech, možná proto, že měli obavy, aby se jim nerozsypal její rytmus. Popravdě, na albu Led Zeppelin IV ta písnička nepatří mezi moje nejoblíbenější. Ale tohle, to se jim fakt hodně povedlo. Myslím, že Bonzovi by se to taky určitě líbilo. A všimněte si bubeníka, hraje čtyřmi paličkami.

Posledním kouskem je Kashmir. Víc než dvanáct minut trvající verze je vyvrcholením tohoto mimořádného a možná fanoušky trochu opomíjeného alba. A musím říct, že tohle mě chytlo hned napoprvé, když jsem to slyšela. Kashmir sám o sobě je inspirovaný hudbou středního východu a je to vlastně taková dlouhá cesta, kterou nás písnička provede. Není žádným tajemstvím, že k takové hudbě - s orientálními a jinými východními vlivy - měli Robert a Jimmy vztah už dávno. S pomocí početného orchestru se jim povedlo udělat jeden z nejúžasnějších hudebních výletů. 
Tady není celá - bohužel. 
A to je celé. Dnes už je to historie a legendární záležitost - nebývá tak časté, že by si muzikanti přepracovali svou píseň do podoby, která se zapíše do hudební historie stejně, jako ta původní. Ale jim se to povedlo. Aspoň v případě Kashmiru určitě. Tak dobrou noc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 o´sharková o´sharková | Web | 23. prosince 2010 v 9:41 | Reagovat

Pro uspokojení orientálních choutek jak dělané.:)

2 kiki kiki | 23. prosince 2010 v 17:01 | Reagovat

Tohle cd i dvd ja fakt moc krásné mám je doma obojí- osobně mám asi nejradši skladbu yallah, ale je to těžké, všechny jsou výborné.
Jen bych ještě chtěla už dnes s předstihem popřát Robce a vůbec všem, co sem spolu se mnou pravidelně přispívají krásný Štedrý den, hodně lásky, radosti, spokojenosti a hodně dárků, ať tam pod stromkem každý najde přesně ten dárek jaký si přál!!!!

3 Robka Robka | Web | 23. prosince 2010 v 17:44 | Reagovat

[2]: Děkujeme za tvé hezké přání, tobě taky krásné svátky a hlavně zdraví a štěstí do Nového roku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama