JuJu v Paláci Akropolis, 16. 11. 2011

20. listopadu 2011 v 10:46 | Robka |  Akce
Přicházím poněkud opožděně se svou reportáží ze středečního koncertu Justina Adamse a Juldeha Camary v pražském Paláci Akropolis. Ale jak už jsem psala, návštěva hlavního města se protáhla na několik dní a koncert byl jen její třešničkou na dobrém dortu. No a samozřejmě jsem se těch pár dní nedostala k tomu, abych naše dojmy z koncertu zachytila i zde, tak se budu dnes snažit vše napravit.




Justin Adams s Juldehem Camarou nejsou v našich končinách žádnými nováčky. Naopak, vystupovali u nás už několikrát a před dvěma lety v Praze křtili své předešlé album Tell No Lies. Letos se k nám vrátili v plné parádě s novinkou In Trance, kterou představili českému publiku nejprve na pražském koncertě a o dva dny později i na šumperském Blues Alive, kde byli jedněmi z hlavních hvězd.
Justin Adams je muzikantem u nás snad dobře známým díky své spolupráci s Robertem Plantem. Je to jeden z nejodvážnějších a nejvíc experimentujících kytaristů z britské scény - pohybuje se s lehkostí napříč žánry, přičemž hojně čerpá nejen z rocku, ale i egyptské a arabské hudby, na níž vyrostl a také z pouštního blues.



Jeho hudební dráha je bohatá i na spolupráce s mnoha předními hudebníky, jako byla Sinead O'Connor, Natascha Atlas nebo Peter Gabriel. Coby producent má na svědomí celosvětový úspěch tuaréžských Tinariwen, produkoval ovšem i album alžírské berberské zpěvačky Iness Mezel, nebo Souad Massi. Jedním z jeho posledních projektů je i společné album indické zpěvačky Kiran Ahluwalia a tuaréžských skupin Tinariwen a Terakaft Common Ground.
Juldeh Camara je gambijským zpěvákem eposů a hráčem na jednostrunné housle ritti. Patří ke špičkovým muzikantům, kteří jsou pro své umění vyhledávaní jazzmany i rockery v Anglii, kde už dlouhá léta žije. Jeho hra na africké housle je neuvěřitelná - naučil se hrát od svého slepého otce, který prý měl za učitele africké džiny.
Dalším členem kapely je basista Billy Fuller - také dobře známý ze spolupráce s Robertem Plantem i Justinem Adamsem ve skupině Strange Sensation. Bubeník Dave Smith je jedním z nejvšestannnějších mladých bubeníků v Anglii, vyhledávaný jak pro jazzovou techniku, tak i pro africké rytmy.



***


Pražský Palác Akropolis je v podstatě malý, poněkud omšelý,
ale sympatický klub, kam jsme spolu s Jirkou a Lucií dorazili kolem šesté hodiny večer. Koncert se měl konat od sedmi, ale došlo k posunu o půl hodiny, takže bylo dost času na posezení v tamní maličké kavárno-vinárničce a popovídání. Před sedmou jsme sešli do téměř prázdného sálu. Atmosféra klubu byla takřka rodinná, žádné kontroly a ochranka, která vám prohrabe tašky. Ono taky zprvu těch lidí bylo doslova pět a půl.
V malém sále jsme se tedy mohli postavit přímo k pódiu a čekali jsme na překapelu, což bylo duo Delia/Alacam, složené z amerického hudebníka jménem Michael Delia a kytaristy českotureckého původu Martina Alacama. Ale celý koncert se ještě trochu zpozdil, protože jsme čekali na hlavní hvězdy. Justin Adams s Juldehem se objevili v zadní části sálu, kde je s jistotou identifikovala nejprve Lucie - a pak už spěchali do zákulisí a předkapela mohla začít.

Po úvodních táhlých tónech, které zněly jako když muezzin svolává k modlitbě, se prázdný sál částečně zaplnil - doslova jakoby lidé byli přitahování nějakou magickou silou. Koncert předkapely byl plný zajímavých improvizací ve stylu klasických, jazzových i flamenkových melodií a příjemně nás naladil k očekávání hlavního vystoupení.



***
Docela mě překvapilo, že hudebníci z JuJu si všechno na pódiu dělali sami. Nejen ladění nástrojů, ale též servis - nosili si pití i ručníky, což bylo trochu zarážející. Ale na druhou stranu to bylo sympatické, protože člověk aspoň zblízka viděl, že to nejsou žádné rozmazlené hvězdy se znuděným výrazem.
To by bylo to poslední, co by člověk na koncertě mohl od nich čekat... už při úvodních tónech nás v tom utvrdili. Koncert byl jedním velkým výletem - tripem, který přenesl posluchače na rozhraní afrických rytmů a hypnoticky naříkavých zvuků Juldehových houslí a hutných riffů Justinovy kytary, která místy připomínala odkaz Led Zeppelin i nejčistší psychedelii.



Na koncertě kapela představila převážnou většinu nového materiálu z posledního alba In Trance, které vyniká dlouhými skladbami, vybízejícími k improvizacím. Ne zcela zaplněný sál reagoval na nové skladby s obdivem k umění celé kapely. Bylo velmi zajímavé sledovat Juldehovu hru na ritti - vězelo v tom cosi pro nás nepochopitelného.
JuJu jsou skupinou špičkových muzikantů s citem pro propojení západních a afrických rytmů a melodií - myslím, že v Paláci Akropolis své umění předvedli na sto procent. To dokazovalo i bouřlivé nadšení, které vyvolali mezi posluchači - nenechali je jen tak odejít a hudebníci se nedali dlouho prosit k přídavku, kterým byla Fulani Coochie Man z alba Tell No Lies, připomínající svým počátečním riffem koncertní Whole Lotta Love se Strange Sensation, a pak starší kousek Ya Takaya.

Jejich asi dvě hodiny trvající transovní výlet nás bez nadsázky nadchl a určitě v nás zanechal pocit z dobře stráveného času s výbornou hudbou, která stojí za pozornost. Rozhodně za větší pozornost, než se u nás této kapele dostává.
Tady si můžete něco pustit.







ukořistěný playlist z koncertu:
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Pokud se ti článek líbil, klikni:-)

tady

Komentáře

1 mileyfan-blog mileyfan-blog | Web | 20. listopadu 2011 v 10:56 | Reagovat

super fotky

2 kiki kiki | 20. listopadu 2011 v 15:28 | Reagovat

Jsem moc ráda, že se vám to líbilo, byla jsem zvědavá na tvoje dojmy z koncertu. Já se přiznám na koncerty se moc často nedostanu, ale v červnu jsem byla na Jethro Tull (tedy spíše na Iana Andersona) v Kongresovém sále v Praze a bylo to super, moc se mi to líbilo, je to zvláštní pocit vidět naživo člověka, který vystupoval třeba ve Fillmore, jezdil v šedesátem devátém s Led Zeppelin a pamatuje všechny tyhle skvélé časy pro opravdovou hudbu.

3 Robka Robka | Web | 20. listopadu 2011 v 18:09 | Reagovat

[2]: V podstatě se na koncerty taky moc nedostanu, ale letos jsem byla celkem aktivní - na své poměry. Je to moc fajn zážitek.

4 Alexandra Alexandra | Web | 20. listopadu 2011 v 21:36 | Reagovat

To jste si museli užít :-) gratuluju k ukořistěnému playlistu ;-)

5 Robka Robka | Web | 20. listopadu 2011 v 21:41 | Reagovat

[4]: To má na svědomí Jirka:-) Ležel tam opuštěný a pár lidí se na něj už mlsně dívalo, tak ho sbalil. Lucii jsem přemlouvala, ať jde za Justinem do šatny a vyfotí se s ním, ale nechtěla. Škoda.

6 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 5:14 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama