Jak voní vzpomínky

24. dubna 2012 v 22:52 | Robka |  Život ve verších a rýmech
Vzpomínky voní jako louka,
když obleče se do žluta.
Lehounce na ní větřík fouká,
já v trávě běhám vyzutá.

Voní jak drobné kvítí bílé,
cos mi vždy nosil potají.
Chtěla bych vrátit krásné chvíle,
vzpomínky v nose mě lechtají.


Teď na babičku vzpomenu si,
na její vůni skořice.
Na chuť její domácí husy,
to byla tenkrát tradice.

Ve vanilkovém opojení,
zavzpomínám si na svátky.
To jsme bývali spokojení,
cukroví, a pak pohádky.

Je to vše tak snadné a prosté
vzpomínky se mi vybaví.
Můžu je cítit třeba posté,
už se jich nikdy nezbavím.

Nemějte, prosím, za zlé mi to
že můj verš tu city postrádá.
Občas i takové jelito,
může být lásky náhrada.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Pokud se ti článek líbil, klikni:-)

tady

Komentáře

1 Livien Livien | Web | 27. dubna 2012 v 23:30 | Reagovat

Moc hezké veršíky, jen bych asi poznamenala - jak která vzpomínka takto voní. :)

2 Robka Robka | Web | 28. dubna 2012 v 5:58 | Reagovat

[1]: Jo, takhle spíš voní dětství a mládí. Pak už to začíná trochu zahnívat a páchnout:-) Ale o tom jsem psát nechtěla:-)

3 Livien Livien | Web | 28. dubna 2012 v 9:33 | Reagovat

[2]: To je dobře, takhle je to mnohem hezčí. :)

4 hnedoockaver hnedoockaver | Web | 29. dubna 2012 v 17:26 | Reagovat

Moc krásné verše,zvedly mi náladu:-)

5 Robka Robka | Web | 29. dubna 2012 v 19:58 | Reagovat

[4]: To jsem ráda a děkuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama