Můj zpackaný potrat
8. září 2013 v 20:38 | Robka | Téma týdneKomentáře
To je dost hrozná zkušenost, ale v rámci možností to dopadlo ještě dobře. Moje máma si při mém porodu s doktory a se sestrami taky pěkně užila, bylo to totiž dost komplikované, ale místo aby jí to ulehčili aspoň nějakou přívětivostí, byli na ni hnusní.
A jak to dopadlo s tvým manželem, jestli se můžu zeptat?
[1]: No, měla jsem víc štěstí, než rozumu. A navíc, byla jsem mladá a tělo se s tím nějak popralo. Naštěstí.
S tím, že o potratu by měla rozhodovat především žena, souhlasím. Jenže ono to někdy je tak, že právě tlaky okolí dovedou tu ženu k rozhodnutí. A máš pravdu, ekonomické důvody jsou nejčastější. Bylo to tak a bude.
[2]: S manželem to dopadlo tak, že se po našem rozvodu oženil, zplodil dvě dcery a po pár letech se vypařil. O dceru nikdy zájem neměl a teď se asi šest let vůbec neviděli, vlastně ani nevíme, kde se zdržuje.
Silný příběh a navíc skutečný.
Nevím, jestli bys u soudu uspěla, lékaři při sobě drží a tehdy se navíc všechny problémy tutlaly nebo bagatelizovaly (třeba vlaková neštěstí, výbuch v Černobylu), protože v "rozvinuté socialistické společnosti" přece všechno funguje bezchybně.
Ale všechno dobře dopadlo, máš šikovné, zdravé děti, které ti dělají radost.
[4]: To je fakt, asi bych neuspěla. Lékaři drží při sobě, takže nikdo neřekl - paní doktorka udělala chybu. Ta gynekoložka ordinovala dlouhá léta a co jsem se ptala, tak s ní spousta lidí má nepěkné zkušenosti.
A děti mi dělají radost, jsem ráda, že je mám.:-)
Je fajn, že to dopadlo dobře a takovou doktorku bych nechtěla a hned po tom zážitku bych od ní odešla a našla si jinou :)
Potrat je vždy velkým zásahem do těla ženy. A nezůstávají jen psychické, ale často i fyzické následky, jak píšete.
Buďte ráda, že máte děti, držím palce do dalších let!
[5]: Ano, doktoři drží při sobě, protože jsou to taky jen lidi, často něco zvořou, to ano, ale nejsou to bohové a zázraky od nich čekat nemůžeme. Omluvit se Vám ale ta doktorka měla!
To je hrozné, při tom všem jsi měla kapku štěstí, která ti zachránila život, a to doslova. Ta doktorka to opravdu zpackala a myslím, že sis musela svou dávku bolesti opravdu "vychutnat až do dna".
Máš pravdu i s tím, že ženskou k těmto rozhodnutím donutí hlavně tlaky okolí, a ponejvíce je v tom opravdu ekonomika, co si budem povídat.
Doktoři jsou prevíti, když se něco stane, drží při sobě, i když ví, že to v pořádku není. Možná proto, že nikdy neví, jestli to příště nebudou oni, kdo něco zvoře.
[7]: Pokud by se ta doktorka omluvila, přiznala by tím svou vinu, a to samozřejmě nemůže dopustit.
P.S. jsem moc ráda, že to dopadlo tak jak to dopadlo a že jsi tu. Kdo by psal tak pěkné a zajímavé články?
Až se mi udělala husí kůže.Máš za sebou opravdu krutou zkušenost.
Profesní solidarita je sice pěkná věc, ale občas by člověk doktorům zrovna za tuhle věc nejraději nakopal zadek. Viz nedávno propíraný případ té paní, které doktoři "zapomněli" v břiše chirurgický nástroj. Nakonec nikdo za nic nemohl. To je celkem dost hnus.
Dávám s dovolením tvůj článek do výběru na Blogosvět.
[6]: Taky jsem odešla a našla si jinou, ale o moc lepší to nebylo. Ta jiná lékařka mi zase pro změnu vystavila těhotenský průkaz v době, kdy jsem těhotná vůbec nebyla a když jsem po třech týdnech začala krvácet, poslala mě do nemocnice s podezřením na samovolný potrat. Zní to dneska jako utopie, ale bohužel je to fakt. Ultrazvuk v té době nebyl tak běžný a já kvůli té jiné paní doktorce trávila zbytečně týden v nemocnici, aby se vyloučila možnost, že šlo o mimoděložní těhotenství. Nakonec se z toho vyklubala docela obyčejná porucha cyklu.
[7]: Zázraky čekat nemůžeme a jsou to jen lidi, to je fakt. Ale přece jen by při rutinních zákrocích člověk čekal, že je provedou pořádně. Kdybych to napsala hodně hnusně, je to asi tak, jako když automechanik seřizuje motor. Seřídí ho blbě a řidič se kvůli němu zabije. Mechanik není neomylný a je to jen člověk, ale půjde sedět, protože zavinil smrt řidiče. Lékař něco zvoře, špatně "seřídí motor" a díky kolegialitě sedět nepůjde a nic se mu nestane.
[8]: I když už je to tolik let, občas si na to vzpomenu a říkám si, jak jsem to vůbec mohla tehdy vydržet. A díky za to, že jsi ráda:-) Já jsem taky ráda, že jsem na světě.
[9]: Jasně, oni se z toho umí vyvlíknout a nikdo za nic nemůže. Za výběr na Blogosvět děkuji.
[10]: To ano...
Vidím, jaké jsem měla štěstí, když jsem se po zpackaném porodu probrala až za dva dny, ale pak už to šlo. Následky mám sice dodnes a mám jen dceru, ale díky Bohu za ni.
Tak tomu říkám skutečný horor, jaká trpká zkušenost a děsivá vzpomínka na celý život. Úplně vidím to "vstřícné a vlídné" jednání pánů doktorů. Děsivý příběh. A nejděsivější je, že se opravdu stal.
Jo život je svině a většinou nás kopne, když to nejméně čekáme.
Každý z nás udělal rozhodnutí o kterém si myslí, že je špatné, ale nikdy nebudeme vědět, jaké by to bylo, kdyby jsme se rozhodli jinak.
[12]: Tak sis taky užila svoje...
[13]: Trpká zkušenost to je. Tak nějak jsem ztratila důvěru v lékaře. Nakonec, když člověk kolem sebe vidí, jak se lékaři k nemocným staví, tak ho občas jímá lehký děs.
[14]: Tehdy to pro mě nebylo ani dobré, ani špatné rozhodnutí, prostě to byla nutnost. Někdy jsem přemýšlela nad tím, jak bych to zvládala, kdybych měla téměř zároveň dvě děti. Asi bych to nedala.
Smutné čtení, naštěstí s dobrým koncem. Někdy nám život připraví opravdu zlé zážitky.
Úplně mi leze mráz po zádech. Hlavně že to dobře dopadlo. Jako studentka na porodní asistentku jsem byla u mnoha potratů - samovolných i interrupcí. kolikrát to byly silné příběhy a některé člověka dohnaly i k slzám. NIKDY bych tam svou dceru neposlala. A zkušenost s chlapem, který nechce užívat prezervativ, mám bohužel také.
No páni...Tohle je šílené, nejen to,co se stalo tvé tetě, ale i tobě. Alespoň źe se zdravotnictví v dnešní době trochu změnilo, i když takových lidí, kterým jde o zisk a ne o pacienta, najdeme spousty... :-/
[17]: Já bych dceru taky nikdy neposlala na interrupci. Nechala bych ji, aby se rozhodla sama a v případě potřeby bych jí nabídla pomoc a oporu.
[18]: Nevím, jak se změnilo zdravotnictví, ale lidi jsou pořád stejní. A v prvé řadě jde o zisk. Mě třeba dneska děsně štve, že první, co lékaře nebo sestru zajímá, není pacient, ale zaplacený regulační poplatek.
[19]:Tohle mi taky vadí. A přitom si moc dobře pamatuji, jak vykřikovali, že je to neetické, jak se proti tomu bránili - a helemese, jak rychle si zvykli.
Jo, byla jedna nemocnice, kde asi půl roku proti tomu bojovali skutečně, tedy že nevybírali poplatky. Ale měli kvůli tomu popotahovačky, takže to nakonec vzdali a vjeli do procesu zpoplatkování.
Aktuální články
- Robert Plant v Pardubicích 2018 (recenze)
- Robert Plant v červenci vystoupí v Pardubicích
- Hudební abeceda - vyhodnocení
- Perník, kam se podíváš
- Hudební zeměpis - Afrika
- Hudební zeměpis - Ostrovy
- Hudební abeceda - Ž jako žert
- Carry Fire (2017)
- Hudební abeceda - Z jako Země
- Robert Plant - Carry Fire (recenze alba)
To jsi měla teda štěstí. S tím, že tě nakonec vyléčili a že jsi mohla mít i potom dítě. S doktory je to občas velká potíž. Mně pro změnu nepřišli na zánět slepého střeva, bylo to jen tak tak.
Každopádně myslím, že o potratu by měla rozhodnout zejména těhotná žena, ne okolí. Je to hlavně její rozhodnutí, i když může ovlivnit spoustu lidí okolo. Na druhou stranu ekonomické důvody jsou podle mě nejsmutnější, možná i nejčastější, ale tohle by měl nějak řešit stát. Dávat matkám samoživitelkám víc peněz a naopak kontrolovat, kdo tyto příspěvky zneužívá.