Robert Plant na Colours of Ostrava 2014

21. července 2014 v 21:45 | Robka |  Reportáže z koncertů
Robert Plant byl letos jedním z prvních ohlášených vystupujících, a také určitě tím, díky němuž na Colours v sobotu 19. července padaly návštěvnické rekordy. Hudební legenda, aristokrat rocku a hlavně neúnavný průzkumník a objevitel nových světů se ostravskému publiku představil ve skvělé formě a jeho vystoupení s výbornou kapelou vzalo všechny přítomné na hudební výlet skrz hudební historii až po žhavou současnost.



Je jen málo umělců, které ostravský hudební svátek přivítá pod svým nebem více než jednou. Robert Plant tuto výjimku potvrzuje - od jeho posledního vystoupení u nás uplynulo dlouhých osm let. Tehdy byl jeho koncert závěrečnou tečkou skvělého ročníku a dynamická show Mistra uhranula téměř patnáct tisíc návštěvníků Slezskoostravského hradu. Pokud jste někdo viděli oba koncerty a můžete tedy srovnávat, určitě jste zaregistrovali nejen změnu v obsazení Plantovy kapely, obohacenou zvukem mistrného hráče na jednostrunné housle ritti Juldeha Camary, ale i v aranžích a výběru skladeb. Jedna věc se však nezměnila - Robert Plant má stále energie na rozdávání a jeho léty obroušený hlas zní s nebývalou naléhavostí a schopností oslovit posluchače všech generací.

Však to také bylo vidět - už hodnou dobu před jeho koncertem pod pódiem posedávaly skupinky fanoušků, mezi nimiž se dali zahlédnout jak postarší rockeři s prořídlými kšticemi, tak i mladé dívky v tričkách se symbolem pírka v kruhu. Pod hlavní festivalovou scénou v industriálních kulisách Dolních Vítkovic bylo pořádné vedro - což také připomínalo rok 2006, kdy panovalo počasí velmi podobné.

Vypravila jsem se na koncert v doprovodu svých dětí - a zatímco pro ně to byl v pořadí druhý takový zážitek, já si do paměti zapisuji už čtvrtý zářez. Naposledy jsem Planta viděla před třemi lety ve Varšavě - tehdy ovšem se zcela jinou sestavou. Jeho tehdejší bluegrassově laděná kapela Band of Joy, doplněná ještě folkovou zpěvačkou Patty Griffin a vedená vynikajícím kytaristou Buddy Millerem, hrála kromě materiálu ze stejnojmenného alba i zeppelinovské kousky, ovšem v naprosto odlišných aranžích. A právě tato žánrová pestrost a schopnost se v nich s lehkostí pohybovat je na Plantovi obdivuhodná.

Dalo se tedy čekat, že koncert bude zase trochu jiný, než kupříkladu před oněmi osmi lety. Obrovské scéně v osvětleném vítkovickém areálu vévodil obraz nejnovějšího Plantova alba Lullaby and…The Ceaseless Roar, které vyjde letos v září a z něhož také na koncertě zazněly tři skladby - kromě singlu Rainbow a Little Maggie i jeden dosud nezveřejněný kousek jménem Turn It Up. Lidé ale samozřejmě nejvíce reagovali na písně Led Zeppelin - strhující ovace zaznamenala především nesmrtelná Whole Lotta Love (s vsuvkou Who Do You Love) a akustická nádhera Going To California, při jejíchž tónech dav bezmála čtyřiceti tisíc lidí nebývale ztichl a evidentně si ji naplno užíval.

Jakožto skalní fanynka mám naposloucháno mnoho Plantových koncertů - před Colours jsem se žhavila tím z letošních Glastonbury - a můžu říct, že mě příjemně překvapil pozměněný koncertní set. V Ostravě Plant zahajoval skladbou z druhého alba Led Zeppelin What Is And What Should Never Be, tedy kusem starým už celých pětačtyřicet let. Ovšem v tomto případě platí, že kvalitní hudba nemůže nikdy zestárnout!

Hodinu a čtvrt trvající festivalový set zahrnoval jak repertoár Led Zeppelin a nové Plantovy skladby, tak i dvě coververze. První z nich byla nadupaná Fixin' To Die (Bukka White), která se objevila na Plantově albu Dreamland z roku 2002, dalším překvapením (jak pro koho) bylo dřevní blues z pera Willieho Dixona Spoonful. Perfektní!

Publikum Plantovi doslova zobalo z ruky během překrásné Babe I'm Gonna Leave You, Black Dog se strhujícím sólem Juldehových housliček a decentním elektronickým podkresem Johna Baggota publikum doslova roztančil a fantastický Robertův vokál i charismatická osobnost jen potvrzovaly jeho statut umělce, který neustrnul v minulosti - naopak má odvahu si s písněmi pohrávat a evidentně se mu to daří výborně. Úžasně reagující publikum potvrdilo, že Plant i přes svůj věk (letos mu bude šestašedesát) není jen vyčpělým a v minulosti zabředlým rockerem ( a že jich je nemálo). Neutuchající ovace před závěrečným Rock And Rollem byly toho důkazem.

Robert Plant and Sensational Space Shifters - Babe I'm Gonna Leave You

Stála jsem v první lajně nalevo, tedy přímo naproti svému hudebnímu idolu a koncert si naplno užila. Tak moc, že mi ho budou připomínat ještě hezkých pár dnů modřiny na rukách, které jsem si stihla vyrobit a vůbec nevím, jak se mi to povedlo.:-) Ale musím se pochlubit - dostala jsem vzdušný polibek od samotného Planta!
Měla jsem sebou album Mighty Rearranger (z něhož kupodivu nehráli jedinou skladbu) a chtěla jsem se po koncertě zkusit dostat do zákulisí pro podpis, ale bohužel ochranka byla neúprosná. A že nás bylo dost, kdo jsme to chtěli zkusit. Jedna slečna dokonce nabízela pánovi z ochranky lákavá pozvání na rum ( a další věci), ale ani to ho neobměkčilo. Prý je to nařízení a nikoho pouštět nesmí. Ono se to taky dá čekat, taková akce by se mohla nepříjemně zvrhnout.

Po koncertě už jsem nebyla schopna vstřebat jiný hudební zážitek, takže zůstal jako úžasná strhující tečka za sobotním programem. Říká se, že dvakrát do jedné řeky nevstoupíš, ale v případě tohoto umělce to neplatí. Každé jeho vystoupení je malým hudebním svátkem a já pevně věřím, že se mi ho ještě povede alespoň jednou prožít naživo. Úžasná hudba tohoto Pana Zpěváka mě naplňuje štěstím a radostí a já se už teď těším nejen na avizované nové album, ale i na další akce, které podnikne.

P.S. Všechny festivalové dny samozřejmě popíšu ještě v samostatných článcích - nebojte se. Robert Plant si ovšem zaslouží být první!
***
***
***
***
***
***
***
***
***
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Pokud se ti článek líbil, klikni:-)

tady

Komentáře

1 Miloš Miloš | Web | 21. července 2014 v 22:43 | Reagovat

Ty sis ten koncert užila i proto, že Plantův repertoár dokonale znáš a můžeš porovnávat aktuální provedení s někdejší nahrávkou.
Fotky jsou také velmi povedené.

2 Robka Robka | E-mail | Web | 21. července 2014 v 22:47 | Reagovat

[1]: To určitě ano. Ale myslím, že i kdybych je neznala tak dobře, užila bych si to stejně. Koncert byl opravdu výborný. A Jirka děkuje za pochvalu fotek. I když - kdyby byl lepší foťák, mohly dopadnout lépe. Sama jsem nefotila, chtěla jsem si to maximálně užít.:-)

3 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 22. července 2014 v 0:14 | Reagovat

Éy! Taky první lajna! *high five* :D I když já byla teda zprava. Neskutečný. Neskutečnej zážitek. Plant naživo a z první lajny! I když sem začala bulet hned potom, jak spustil Going To California a vydrželo mi to s krátkýma pauzama až do konce, ale stejně sem dobře viděla a předevšim teda slyšela :D

4 /S /S | Web | 22. července 2014 v 10:24 | Reagovat

To muselo byť mega :)

5 Vladajorda Vladajorda | E-mail | 22. července 2014 v 16:15 | Reagovat

Tak vidím, Robko, že to skutečně patřilo do TOP TEN Tvých životních zážitků!Vezmu to trochu z jiné stránky, z hlediska fonologie a foniatrie. Nejsem foniatr, ale párkát jsem měl to štěstí, že jsem hlasově resuscitoval některé operní pěvce třeba den nebo i pár hodin před vystoupením. Z tohoto hlediska je obdivuhodné, že Robert Plant otevřel koncert skladbou What Is and What Should Never Be, kde se dosti rychle střídají pološeptané skoro recitativy a úseky, kdy Plant do hlasivek pořádně buší. Anebo Going to California, založená na  hlasovém  vytahování dosti nahoru. Po skoro 50 letech jeho hlasového profesionálství je to skutečně obdivuhodné... No, a aby se ti příjemně psalo o dalších zážitcích z Colours a o dalších účinkujících, posílám Ti nějaká videa od Angélique: jedno z letošního alba EVE (Hello, skladba z alba, ve které ji doprovází beninské dívčí Trio Teriba), pár fotek Teriby a jeden živý klip Angélique, prostříhaný se záběry z africké všednodenní reality). Debademba přijeli? Piš, piš, těšíme se na další zážitky!

6 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 22. července 2014 v 18:18 | Reagovat

Tvoje nádherné pocity znám. Je to paráda, takhle si užívat koncert:-)

7 Robka Robka | E-mail | Web | 22. července 2014 v 18:50 | Reagovat

[3]: Poprvé a z první lajny, to je vždycky nezapomenutelné. Já poprvé taky bulela, ale až pak.:-)

[4]: To bylo.:-)

[5]: Hlasová resuscitace zní docela zajímavě.:-) Abych řekla pravdu, já se zase setkala s lidmi o pár let mladšími než je Plant a ti potřebovali ještě trochu jinou péči.:-)
Po všech těch letech je obdivuhodné v jaké je formě - a co se týče hlasu, myslím, že se za ta léta naučil pracovat s ním v trochu jiných polohách než za éry Led Zeppelin. Ale pořád umí zařvat, až se země otřásá a pořád umí teskně naříkat a procítěně lkát - prostě je to přírodní úkaz a zázrak, tenhle člověk.:-)
Za videa mockrát děkuji, na psaní se chystám, bude to postupně, den po dni. Prozradím, že Debademba byli naprosto fascinující (pro mě poslední koncert), zpěvák byl opravdu vynikající a kytarista hrál bezvadně. Angélique byla taky skvělá a ta to parádně rozjela.

[6]: Moje pocity si málokdo dovede živě představit.:-) Paráda to byla, díky.

8 Nikol Nikol | E-mail | 23. července 2014 v 14:09 | Reagovat

Tak kdyz jste u toho breceni, ja se spise usmivala jako pako a brecela spise kdyz jsem se dozvedela, ze Plant dojede, to byl potok radostnych slz :D a pak dny predtim, prekvapive na koncerte ne, a to jsem cekala, ze me nemine :D, ty pocity se nedaji popsat ani s nicim srovnat, je to jedinecne jako Robert Plant sam :))... jinak Robko jestli chces, bracha fotil a natacel ifonem, tak klidne poslu na mail :) - ja taky nechtela fotit a nejak si to "kazit" vnimala jsem to vsemi smysly, celou bytosti, to byl tak prociteny moment :)) ....super clanek :-)

9 Robka Robka | E-mail | Web | 23. července 2014 v 19:58 | Reagovat

[8]: To já se tentokrát taky usmívala jak blázen a když jsem se dozvěděla, že přijede, tak jsem skákala dva metry vysoko.:D Naprostá euforie.:-)

10 Šárka Šárka | Web | 24. července 2014 v 13:32 | Reagovat

Su moc ráda, že sis Roberta užila po tom několikaměsíčním čekání. Muselo to být žůžo labůžo. A ten pocit, když se objeví na pódiu...A ten pocit, když zpívá. A ten vzdušný polibek? Další woooow! :)) Až přijede příště, už si tě bude důvěrně pamatovat :D

11 Robka Robka | E-mail | Web | 24. července 2014 v 16:29 | Reagovat

[10]: To čekání bylo náhodou taky fajn. Já ráda čekám, mám trpělivosti dost.:-)
Jo určitě si mě bude pamatovat.:D A díky, snad někdy příště se s námi na něj dostaneš.

12 ANNihilation ANNihilation | 25. července 2014 v 17:50 | Reagovat

Jéé, tys ale bylo blízko. :) Pan Modrý s bráchou jeli taky a takhle blízko nebyli. Ale co jsem slyšela, tak to byla pecka pecek a pořád to parádně umí. :)
A jako - vzdušný polibek od Planta? To si děláš srandu! Bože, z toho už se určitě nikdy nevzpamatuješ a několik let budeš mít divoké sny! No nakonec se těšení vyplatilo, viď? :)

Podle ostatních článků koukám, že sis to tam užila celou dobu. Bylo to srovnatelné s těmi ostatními ročníky? Právě pan Modrý byl z toho krapet znechucen, že to tam prý vypadá jako pouť, chodí tam dilinky a moc dobrý hudby tam nezní. A přitom to tam dřív bylo undergroundový..

13 Robka Robka | E-mail | Web | 25. července 2014 v 20:04 | Reagovat

[12]: Proč jsi s nima nejela? Aspoň na tu sobotu jsi mohla, minimálně Plant za to určitě stál. Jo a budu mít na co vzpomínat, jen škoda, že jsem neulovila ten podpis.:-( Ale to bych už asi vůbec nerozdýchala. :D
Jo, srovnatelné to bylo, líbilo se mi, i když měl pan Modrý tak trochu pravdu, že se to posouvá směrem k mainstreamu a té "undergroundové" hudby je rok od roku méně. Nicméně bych řekla, že výběrem hudby je to pořád nejlepší festival u nás, každý si tam přišel na své a publikum bylo výborné, lidi slušní a pravda - těch slečinek, co přišly na Bastille a Newmana, tam bylo docela dost. Ale zase záleželo na tom, na jaký koncert člověk šel. Já si tam vybrala a všechno, co jsem vidět chtěla, jsem vlastně absolvovala a naprostá spokojenost. Jo, byly tam sice takové ty pouťové prvky jako třeba cirkusová scéna (ale zas to bylo celkem nevtíravé, já ji vlastně jen zaregistrovala, ale podívat se tam nebyla), orloj u hlavní scény byl super nápad (ještě ho zmíním v článku), a někteří interpreti (jako třeba právě ten Newman, na němž jsme se byli taky podívat, ale o tom potom) ve mně vzbudili pouze nostalgické vzpomínky na ukončení ročníku v jiných letech (třeba když tu byli Gogol Bordello). Přesto mezi mými pocity převažují ty pozitivní a jsem naprosto spokojená (bodejť, když mi Planta přivezli až pod nos:-)).

14 ANNihilation ANNihilation | 26. července 2014 v 9:43 | Reagovat

[13]: Hele, nejsou zlaťáky. :) A nechtěla jsem, aby mě pan Modrý zval (i když mi to nabízel), protože mě teď vzal na dovču a utrácí za mě už moc. Tak Planta uvidím jindy. :)
Hele, podpis není oproti vzdušnému polibku nic! :) A jak tě znám, tak ho stejně někde splašíš, protože budeš chodit na všechny jeho koncerty. :))
Tak jsem ráda, že jsi byla spokojená, i když to tam je už trochu jiné, než dřív. :) Mám teď ze všech těch vyprávění rozporuplné pocity, asi to tam někdy budu muset jet prubnout. :D

15 Alexandra Alexandra | Web | 26. července 2014 v 16:39 | Reagovat

Úžasné, úžasné... jsem moc a moc ráda, že jsi spokojená s festivalem a především s koncertem R.Planta (kolem kterého jsou i negativní nebo méně pozitivní reakce). A jde opravdu vidět, že jde o naprosto famózního zpěváka. Vzdušný polibek mě naprosto dostal!! A samozřejmě sis ho zasloužila, protože takového fandu jako jsi Ty určitě nemá! :-) A budu věřit, že podpis se určitě podaří na jiném, příštím koncertě!! :-)  Jsem moc ráda, že sis to užila a jde vidět, že celý festival byl úžasný už jen z toho, jak pro to nemáš slov :-)

16 Alexandra Alexandra | Web | 26. července 2014 v 16:40 | Reagovat

A děkuji za recenzi jak na koncert tak na celý festival!

17 Robka Robka | E-mail | Web | 26. července 2014 v 17:42 | Reagovat

[14]: Zlaťáky jsou problém... Chápu, že nechceš zneužívat štědrosti pana Modrého.
No a že bych chodila na všechny koncerty? To bych se musela nechat najmout jako bedňák.:D Problém jsou u mě taky ty zlaťáky, takže si pěkně počkám, až se objeví někde poblíž. Doufám, že s novou deskou bude turné, a pak už ten podpis snad splaším.:-) A určitě někdy příště přijeď, bylo by to fajn. Jiné je to určitě, už jsem byla poosmé, takže porovnávat můžu.

[15]: Děkuji mockrát! Těm negativním reakcím naprosto nerozumím... To je mimo mé chápání.

18 Vendy Vendy | Web | 28. července 2014 v 19:03 | Reagovat

Je fantastické, že i dnes má tolik energie a elán a pořád dobrý hlas. Určitě to  musel být neskutečný zážitek, a pro tebe coby skalní fanynku (v dobrém slova smyslu) ještě okořeněný oním vzdušným polibkem, to muselo být moc milé a krásné gesto.

19 Robka Robka | E-mail | Web | 28. července 2014 v 21:34 | Reagovat

[18]: Nejenom energie, ale i odvahy dělat věci jinak. A je to prostě chodící legenda, člověk, který stál u zrodu úžasné hudby a i po tolika letech dovede zaujmout - a nepotřebuje k tomu otrocké přehrávání.
A díky za komentář, Vendy.

20 ANNihilation ANNihilation | 29. července 2014 v 22:38 | Reagovat

[17]: No tak nechej. :D Já bych taky šla nejradši jako bedňák k PJ. Nebo spíš jako maskérka, abych je mohla ňufat všechny. :D A počkat, tys viděla Roberta osmkrát? :) To je úžasné číslo! :) To už jste skoro kamarádi, ne? :D
A neboj, určitě za tebou do Ostravy (nebo někam do Česka) přijede a podpis splašíš. :)
Ha, no prostě plant.blog jak má být. :)

21 Robka Robka | E-mail | Web | 30. července 2014 v 21:43 | Reagovat

[20]: Ne, Roberta jsem viděla čtyřikrát, osmkrát jsem byla na Colours.:-) No a jasně, on za mnou přijede, stačí napsat.:-) Třeba bych se uplatnila jako kadeřnice, už trénuju na klientech.:-)

22 ANNihilation ANNihilation | 1. srpna 2014 v 21:49 | Reagovat

[21]: Jéé, to jsem tě blbě pochopila. Ale jako čtyřikrát je teda taky hooodně. :) To máš taky dobrý, že to můžeš porovnávat. Já mýho miláčka viděla jen jednou. :D A on se pak ostříhal..
:)) Klienty načesáváš a stříháš? :) Snad to neděláš těma nůžkama na psa!

23 Robka Robka | E-mail | Web | 2. srpna 2014 v 18:02 | Reagovat

[22]: Nevím, proč se směju.:-) No to víš, že nůžky na psa jsou nejlepší pomůckou! Teď jsem s nimi trénovala na dvou babičkách, které jsem suprově ostříhala (skoro jako profík). Přiznávám ale, že sama jsem se už návštěvě kadeřnictví nevyhnula, přece jen dozadu si člověk nevidí.:-)
A ještě mě pobavilo to, že Eddie se ostříhal poté, cos ho viděla. Není v tom nějaký skrytý symbol?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama