Červen 2015

Tři s... Tanyou Tagaq

27. června 2015 v 17:22 | Robka |  World music
Hudba je jedním z nejvýraznějších a nejsrozumitelnějších prostředků ke sdělení lidských emocí a je možno ji označit za univerzální jazyk lidstva. Existují samozřejmě písně, u nichž je důležité rozumět slovům, abyste pochopili jejich význam, ale melodie samotná ve vás vždy zanechá nějaký pocit. Dnes se v článku zaměřím na hudbu, k jejímuž poslechu nepotřebujete znalost jazyka a přesto nejde o záležitost instrumentální. Naopak - hlas v ní hraje hlavní roli.


Tento hlas patří Tanye Tagaq, kanadské zpěvačce pocházející z národu Inuitů. Narodila se v roce 1977 v Cambridge Bay na jižním pobřeží Victoria Island. Pochází ze smíšeného manželství Inuitky a Kanaďana a díky matce se už jako dítě setkala s tradičními vokálními improvizacemi inuitských žen zvanými kattajag. Kattajag je prastará technika hrdelních zpěvů, při nichž dochází ke kombinaci tvoření zvuku v hrdle a hlubokého dýchání, které prochází bránicí a nosem. Jde o jakousi formu hry, při níž se dvě ženy stojící naproti sobě snaží jedna druhou trumfnout v nápaditosti a vytrhnout z rytmu až do chvíle, kdy to jedna z nich vzdá a ztratí se ve zvukovém koloritu.

Hudební abeceda - R

25. června 2015 v 9:00 | Robka |  Hudební abeceda
Poslední předprázdninový abecední díl je tu, milí přátelé. Minule jsem vám psala, že si dáme až do září pauzu, což někteří z vás nekvitovali zrovna s povděkem - a zazněly návrhy, že bychom přes prázdniny mohli zkusit rozproudit nějaké diskuse o hudbě, případně přidat i abecední díly s širším rozestupem (a tudíž i delším časem na posílání příspěvků). Rozhodla jsem se, že těm několika hlasům vyhovím. Příští čtvrtek si tedy dáme nějaké téma, které zkusím naťuknout, a pak... se uvidí.:-)

Na chvilku se ještě vrátím k výsledkům ankety k písmenu Q, které byly mimořádně vyrovnané - celkem přišlo 21 hlasů (24. 6. 2015, 21:40) a po pěti z nich získali The Doors (Queen of the highway) a Florence and The Machine ( Queen of Peace. A teď už si dáme "erko", přeji hezký poslech!



Uprchlík není sprosté slovo

24. června 2015 v 20:05 | Robka |  Píšu vám
Svět je společné místo k životu sedmi miliard lidí. Cokoliv děláme, má dopad na celou planetu, ať už jsme si to ochotni připustit nebo ne. Znečištění, drancování přírodních zdrojů, vybíjení živočišných druhů, války, porušování lidských práv. To všechno a ještě mnohem víc ovlivňuje náš společný život. Nelze si představit, že jedna polovina světa bude fungovat, zatímco ta druhá odumře. Svět a jeho problémy jsou globální.


Uprchlíci - to je téma, které jím momentálně hýbe. Momentálně, jelikož tisíce zoufalých lidí obrazně stojí před branami našich domovů a dožadují se ochrany a pomoci. Je takřka pravidlem, že si jich všimneme až tehdy, kdy jsou pro nás tak nebezpečně blízko. Pokud se nás problémy netýkají bezprostředně, většinou se o ně nezajímáme. Situace za dveřmi našich pohodlných a bezpečných domovů ale začala být neúnosná daleko dříve, než se o ní začalo v celosvětovém měřítku diskutovat. To, co se nyní děje, je pouze vyvrcholením dlouhodobé krize a my dnes máme možnost v přímém přenosu sledovat jednu z největších humanitárních katastrof lidstva.


V poslední době jsem strávila hodně času čtením nejrůznějších článků a diskusí, které se týkaly právě tématu uprchlictví. Všimla jsem si, že se většina lidí pod články ostře vymezovala proti pomoci běžencům a mnohé z nich dokonce obsahovaly "rady", jak se těchto nepohodlných svědků bídy a utrpení zbavit. Bohužel nejde jen o názory diskutujících na internetu, podobné stanovisko zastává i spousta "reálných" lidí, a také politiků, kteří v obavě o hlasy voličů naslouchají hlasu lidu. A ten dnes velmi hlasitě volá proti uprchlíkům.


Jenže nelze zavřít oči, strčit hlavu do písku a čekat, až se to nějak vyřeší. Nelze mluvit o tom, že necháme uprchlíky topit ve Středozemním moři jako koťata a přitom doufat, že to odradí ty další v jejich šílené a nebezpečné cestě. Neuvědomujeme si totiž jednu zásadní věc - ti lidé nemají co ztratit. Budou riskovat smrt, protože jim nic jiného nezbývá. Vlastně zbývá - naděje na lepší život. To, jaký život žijí tam, odkud prchají, si totiž neumíme vůbec představit.

Doporučuji zhlédnout, video obsahuje velmi zajímavé informace...


Colours 2015 - na co se těším?

20. června 2015 v 17:22 | Robka |  Výběry
Přibližně za měsíc se otevřou brány festivalu Colours of Ostrava, což je čas na sestavování osobního lineupu koncertů, které hodlám navštívit. Program už je na oficiálních stránkách a včera se rozjel prodej rezervací na koncerty a divadla konající se v uzavřených prostorech haly Gong. Systém rezervací je praktický - díky zakoupení "vstupenky" máte jistotu, že se do haly dostanete a příslušné vystoupení vám neuteče. Nevýhodou může být navýšení ceny za původní lístek na festival (předprodej začínal na částce 1490,-, aktuální cena lístku je 2390,- a k tomu si připočtěte ještě padesátikorunu za každý koncert v Gongu, což třeba v mém případě dělá další dvě stovky) a také situace, kdy se na místě rozhodnete pro něco jiného. Každý rok ale vstupenky kupuji s velkým předstihem jako vánoční dárek, takže mě jejich nákup nezruinuje, a kromě toho považuji Colours už dlouhá léta za dobrý způsob, jak strávit část aktivně část své dovolené.

Colours of Ostrava 2014 - moje drahá "zvířátka" s pivem

Je ovšem pravdou, že za těch zhruba devět let, co jsem pravidelným návštěvníkem festivalu, se mnoho věcí změnilo. Nejde jen o místo konání akce, ale především programovou skladbu. Letos mě nemile překvapilo množství elektronických kapel, jimiž je lineup doslova napráskán na úkor dříve dominujících projektů z oblasti world music. Připadá mi, že v minulých letech měli organizátoři více odvahy nabízet posluchačům méně známé a neznámé interprety, zatímco dnes sází především na velká jména. Což není automaticky špatně, jen mi někdy jejich výběr připadá přes čáru - jako letošní hlavní hvězda Mika či Rudimental - což je samozřejmě můj názor a někteří jiní z nich naopak budou nadšeni. Osobně by mi větší radost udělali kupříkladu "profláklí" The Black Keys nebo Foo Fighters.


Program Colours je ale i tak přebohatý a je rozhodně z čeho vybírat. Svůj lineup jsem si víceméně zkompletovala a i když díky časovému překrývání mi někteří mí letošní favorité "utečou", bude zážitků víc než dost. Chcete-li se podívat, čtěte dál.

Hudební abeceda - Q

18. června 2015 v 9:00 | Robka |  Hudební abeceda
Po speciálním dílu, v němž jste hádali jména zpěváků podle očí, zde máme další písmeno - Q. Čekala jsem, že tu bude záplava skladeb skupiny Queen, ale nestalo se. Nakonec místo Queen vévodí tomuto dílu Suzi Quatro (a přiznám se bez mučení, že Queen bych tu viděla radši). Ale je to váš výběr a vaše volba, tak vám přeji, ať se líbí.

Než se k němu dostaneme, je třeba odtajnit hádanku a zjistit, kdo tipoval správně. Odpovědi měly znít: A+C David Bowie, B+E Paul McCartney a D+F Robert Plant. Správně odpověděli: Weiler, Chudobka1970, Ell-e, Blink, yellow a K. Dobrá práce!






Report z koncertu - RISE AGAINST (2015)

11. června 2015 v 19:46 | Jirka |  Akce

Kde jenom začít? Rozhodl jsem se napsat report z úterního koncertu Rise Against, který jsme spolu s kámoškou navštívili v Praze-Holešovicích v Incheba Aréně. Snad vás neodradí délka textu a článek si se zaujetím přečtete :-) Přeji příjemné počtení...


Hudební abeceda - speciál 2

11. června 2015 v 9:00 | Robka |  Hudební abeceda
Před námi je druhý abecední speciál, v němž jsem vám už dopředu slibovala prozatímní rekapitulaci účastníků, dále se dozvíte, která skladba zabodovala v minulém dílu a čeká vás i výběr nejoblíbenějších skladeb od písmene I až po P v podobě playlistu na Youtube. A nakonec si zkusíme dát obrázkovou hádanku, kvůli níž zůstanou komentáře z pochopitelných důvodů moderované.




Výběr nejoblíbenějších skladeb přehrajete zde


Kiran Ahluwalia - Sanata: Stillness

7. června 2015 v 23:44 | Robka |  Alba
Kiran Ahluwalia se narodila v severní Indii, v dětství se odstěhovala s rodiči do Kanady a v současnosti žije v New Yorku. Vyrůstala v Torontu, přesto ji její touha poznat své kulturní kořeny přinutila se do Indie pravidelně vracet. Jejím hudebním guru se stal Vithal Rao, poslední žijící muzikant z královského dvora v Hyderabadu. Zabývala se jednou z typických východních forem hudby - zhudebněnou poezií ghazal, jež vznikla před tisícem let v Persii a o 400 let později dorazila do Indie. Tradice ghazal je pokladnicí obrovské spousty klasických textů a melodií a věnuje se tématům lásky a vztahům mezi mužem a ženou. Kiran je jedinou autorkou ghazal na západní polokouli - díky tomu, že čerpá jak z východní, tak ze západní kultury, dokáže oslovit svou tvorbou nové posluchače.


Její první album Kashish Attraction vyšlo v roce 2001 a vyneslo jí nominaci na Juno Awards v kategorii nejlepší globální album. Druhé album Beyond Boundaries v roce 2004 už získalo cenu Juno za nejlepší world album toho roku. Čtvrté album Wanderlust bylo rovněž nominováno, a to v roce 2008. V roce 2010 Kiran oslovila producenta Justina Adamse s přáním spolupracovat s tuarežskými hudebníky. Už dříve studovala jejich hudbu, založenou na západoafrických vlivech a plnou návykových a hypnotických rytmů. Byla přesvědčena, že by se dobře doplňovala s jejími hudebními kompozicemi a že by z tohoto spojení mohlo vzejít zajímavé dílo.

V cizí kůži

6. června 2015 v 11:01 | Robka |  Téma týdne
"Necítím se ve své kůži...", to je obvyklý výrok člověka, o kterého se pokouší nějaká choroba. Tudíž je jasné, že výměna vlastní kůže za nějakou cizí není vůbec žádoucí. Může vás leckde tlačit tak, až budete mít pocit, že z ní vylítnete; případně ji nebudete chtít nosit ani do krámu. A to ani nemluvím o tom, že byste ji vzali třeba na trh. Ale to si každý na svou vlastní kůži musí vyzkoušet.

Hudební abeceda - P

4. června 2015 v 9:00 | Robka |  Hudební abeceda
Zdravím příznivce Hudební abecedy a zároveň se omlouvám za svou dočasnou neaktivitu. Hodně práce, málo času - to asi znáte. Na náš společný projekt si ale vždycky čas vyšetřím a dnes to bude obzvlášť výživné.:-) A ještě bych vám chtěla prozradit, že příště si dáme zase jeden speciální díl, tudíž v článku nenajdete tentokrát zadání. Navíc vám můžu slíbit, že speciál bude doplněn další rekapitulací vaší účasti.

Jak velí tradice, podíváme se na výsledky z minula - díl k O čítal třináct příspěvků (dnes je jich patnáct) a celkem jste jim poslali jedenatřicet hlasů. Nejoblíbenější skladbou se stala klasika kapely Offspring Kids Aren't Alright s šesti hlasy, o jeden méně má Mike Oldfield a jeho Main in the Rain. A kdo se vám zalíbí dnes?