Září 2015

Bassekou Kouyaté & Ngoni Ba v Paláci Akropolis

30. září 2015 v 13:34 | Robka |  Akce
Bassekou Kouyaté a jeho kapela Velké ngoni mě ohromila už před třemi lety na Colours of Ostrava - a proto mě velmi potěšilo, když jsem zjistila, že tento znamenitý umělec bude vystupovat v pražské Akropoli v rámci festivalu world music Respect. Vystoupení připadlo na svátek svatého Václava, což jsem kvitovala s povděkem zejména kvůli volnu, a lístky u mě doma odpočívaly už od chvíle, kdy je agentura začala prodávat. S dcerou jsme se za slunečného, i když poněkud chladného odpoledne vypravily do Prahy, abychom si společně užily skvělý hudební zážitek - jak jsem jí dopředu slibovala a jak se nakonec i stalo.


Akropole má jednu specialitu - tedy nevím, zda je to zvykem vždy, ale při každé mé návštěvě tohoto klubu je stoprocentně jisté, že začátek koncertu se posune nejméně o půl hodiny a lidé se scházejí na poslední chvíli. Nejinak tomu bylo i tentokrát, takže jsme opět byly v hledišti jako první a netrpělivě se rozhlížely po spoluobecenstvu. Koncert měl začít v 19:30, teprve těsně před osmou se trousily hloučky návštěvníků a když kapela začala hrát, místo pod pódiem se skromně zaplnilo hrstkou nadšenců. Trochu mě mrzí, že tak výteční hudebníci u nás mají velmi malou posluchačskou základnu - ale nakonec takřka rodinná atmosféra v klubu rozehnala mé chmury a já si naplno užívala výbornou hudbu.


Bassekou Kouyaté a jeho rodinná kapela Ngoni Ba pochází z Mali. Ngoni v názvu skupiny představuje strarobylý, tradiční hudební nástroj západoafrických griotů. Původně se jednalo o třístrunnou variantu, jejíž tělo je duté, vyrobené ze dřeva a potažené dobře vypnutou kozí kůží - grioti (v západní Africe vážení hudebníci a vypravěči legend, bez nichž se neobejde žádná větší oslava) na něj doprovázeli další hudebníky především na svatbách. Bassekou sice následuje své předky, ale odmítá ustrnout v stereotypu. Povýšil tento původně doprovodný nástroj na sólový a jeho zvuk prohání přes kvákadlo, takže místy zní jako elektrická kytara. Používá navíc ngoni inovované - místo původních tří strun jich má nataženo sedm až devět. Hra je o to složitější, že nástroj nemá hmatník - a hudebník se tak musí řídit hlavně sluchem a citem.


Na kontě má tento muzikant čtyři sólová alba, a také nespočet spoluprací - například s bluesmanem Taj Mahalem, legendou pouštního blues Ali Farkou Tourém, jeho synem Vieuxem, Toumani Diabatém, což je celosvětově uznávaný malijský hráč na koru, vystupoval ale i s americkým hráčem na banjo Bélou Fleckem. Jeho sólová dráha je ale neméně zajímavá a všechna dosud vydaná alba se těšila nesmírnému zájmu odborné veřejnosti i umístění v žebříčcích nejlepších alb word music. Na koncertě Bassekou vystupoval se svou ženou Amy Sacko (vokál), na basové ngoni hrál jeho starší syn Mamadou (mladší Moustafa tentokrát zůstal doma, pobavilo mě, když se na něj někdo z hlediště ptal), perkuse obstarávali Bassekouův bratr a synovec. Je to tedy čistě rodinná záležitost, i když na albech hostují hudebníci zvučných jmen - jako například bubeník Dave Smith, který v současnosti doprovází Roberta Planta v jeho skupině Sensational Space Shifters, a jenž si zahrál na posledním, v letošním roce vydaném albu Ba Power.


Vystoupení bylo naprosto strhující. Bassekouova manželka Amy je zcela právem přezdívaná "Tina Turner z Mali" a její dechberoucí hlas vyvolával v hledišti zasloužené ovace. V repertoáru koncertu zaznělo mnoho skladeb z posledních dvou alb Jama Ko (2013) a Ba Power (2015) a stále usměvavý hlavní protagonista za projevenou přízeň posluchačů skromně děkoval v češtině, což bylo velmi sympatické a milé. Nejsilnější zážitek ale bezesporu tkvěl v jeho hře, kterou jsme odměňovali bouřlivým potleskem - a jen fascinovaně zírali a naslouchali, jaký zvuk z tak "jednoduchého nástroje" dokáže vyloudit. Po virtuozitě, s jakou hraje Bassekou, marně prahne mnoho kytaristů...


Více než hodinu a půl trvající koncert odehrála celá kapela s neuvěřitelným nasazením (jež nepřestanu u těchto umělců obdivovat), v dobré náladě, uvolněnosti a s přátelským duchem, který se bezesporu zmocnil všech zúčastněných. Po koncertě následovala autogramiáda - fanoušci si mohli vybrat ze všech alb (jedno dokonce i jako vinyl) to, které se jim nejvíce líbí (či které jim chybí). Sama jsem sáhla po nejnovějším Ba Power, jež jsem zatím poslouchala pouze na Deezeru a nechala si ho podepsat. Nejlepší zakončení večera, jaké si lze přát!

Jama Ko - Sziget 2014


Dále v článku fotografie...

Hudební abeceda - U

24. září 2015 v 9:00 | Robka |  Hudební abeceda
Jedeme dál - před námi je díl k písmenu U a příspěvky už čekají na vaše nedočkavé uši. Ještě krátce k minulému dílu, jenž byl už počtvrté věnován číslům: poslali jste k němu celkem 25 hlasů a o "prsa" zvítězila skladba 500 Miles (Andreas Gabalier&Samu Haber, 6 hlasů) nad Whats Up od 4 Non Blondes. Asi tušíte, že ta získala hlasů pět. Tak pro dnešek hezký poslech a dobrý zvuk!



Daby Touré - Amonafi

20. září 2015 v 14:26 | Robka |  Alba
Hudební a jazykový polygot (zpívá v šesti afrických jazycích), písničkář s duší a schopností předávat pozitivní energii po hrstech, i člověk, jehož tvorba by se dala přirovnat ke skládačce, jejíž jednotlivé dílky do sebe zapadají - to je Daby Touré. Před sedmi lety vystupoval na Colours of Ostrava a v té době jsem se také poprvé setkala s jeho (tehdy) poslední sólovým albem Stereo Spirit. Byla to láska na první poslech a mě hodně mrzelo, že jsem tenkrát vystoupení tohoto sympatického muzikanta propásla.


Hudební abeceda - Čtvrtá číselná výzva

17. září 2015 v 9:00 | Robka |  Hudební abeceda
Poslední číselnou výzvu jsme v Abecedě měli v květnu - a dnes si budete moci přehrát skladby, které se sešly do jejího čtvrtého dílu. Než se tak stane, podívejte se na výsledky z minulého dvojitého dílu.

K písmenům T a Ť, k nimž jste zasílali své příspěvky, přišlo celkem až do této chvíle (16. 9. 2015, 21:45) dvacet čtyři hlasů. Se šesti hlasy se na špici umístila skladba Throne od skupiny Bring me the Horizon a o hlas méně získala Tentative z dílny kapely System of a Down. Díky za hlasy i za přízeň!




Afrika v nás II - Lenka Klicperová, Olga a Václav Šilhovi

13. září 2015 v 12:07 | Robka |  Nezařazené
Jsem už několik let nadšeným čtenářem časopisu Lidé a Země. Měsíčník s překrásnými výpravnými fotografiemi poutavě přibližuje různé kouty světa, popisuje také zajímavá místa u nás a poskytuje celou řadu cenných informací pro cestovatele. Dotýká se i současných ožehavých témat - jako je kupříkladu válka v Sýrii a Iráku - upozorňuje ale také na ekologické problémy (v zářijovém čísle je to článek o pěstování palem olejných vytlačujících původní prales v Indonésii a ničích životní prostředí nejen zvířatům, ale také lidem).

Hudební abeceda - T a Ť

10. září 2015 v 9:00 | Robka |  Hudební abeceda
Než se pustíme do dnešního "téčkového" dílu, podíváme se už tradičně na výsledky ankety z předešlého týdne. Skladeb na písmena S a Š bylo dvaadvacet, vašich hlasů k nim třiadvacet a vítězi se stávají Scorpions s písní Send Me an Angel a Regina Spektor a skladba Samson s pěti hlasy. A teď už vám přeji pěkný poslech!


Hudební abeceda - S a Š

3. září 2015 v 9:00 | Robka |  Hudební abeceda
Čau u dalšího dílu Hudební abecedy, který je tentokrát velmi výživný, co se množství a pestrosti hudby týče. Nebudu to tedy moc okecávat, a po vyhodnocení ankety z posledního prázdninového týdne se do něj můžete rovnou pustit.

Minule jsme se navzájem seznamovali s žánry, které nejsou našimi favority, ale přesto v nich nacházíme něco libozvučného k poslechu. Z výběru devíti písní to nakonec na plné čáře vyhrála klasika - Smetanova Vltava, pro niž jste hlasovali celkem šestkrát. Na druhém místě s polovičním množstvím hlasů skončil Emmanuel Jal se skladbou Vagina. Celkem jste do ankety poslali šestnáct hlasů.




Vědět či nevědět

1. září 2015 v 23:07 | Robka |  Téma týdne
V uplynulých dnech jsem často pomýšlela na staré pořekadlo: Co oči nevidí, srdce nebolí. Ano, v nepříjemných situacích mívám někdy tendence strkat hlavu do písku a nevidět - proto taky občas neotevírám zásilky z bankovního ústavu, (abych nemusela pohlédnout v tvář svému bídnému kontu, jež nechutně vykořisťuji), zavírám oči (a současně si i ucpu nos) nad přestárlým inkontinentním kocourem, a taky nerada řeším věci, které v domácnosti nejsou vidět. Stal se ze mě v poslední době lenoch a opravdu jsem na spoustu věcí zvysoka kašlala s tím, že "se to nějak potom až".