Hudební abeceda - ypsilon

5. listopadu 2015 v 9:00 | Robka |  Hudební abeceda
Zdá se mi to, nebo jsou příspěvky poslední dobou lepší a lepší? A taky je jich čím dál více. Čekala jsem, že ypsilon bude trochu slabší, nachystala jsem si tři písně a vy jste mě překvapili. Dlužno říct, že příjemně.


Poslední číselný výběr byl co se týče vaší přízně dost úspěšný - za týden se k němu sešlo 32 hlasů. První místo obsadila Apocalyptica s písní One (7 hlasů), druzí jsou The Doors (Love me two times, 5 hlasů). Hlasy byly zapsány 4. 11. 2015 ve 22:30 středoevropského času.:-) A teď už hezký poslech, dobrý zvuk a v některých případech i obraz!





Pro tento díl jsem vybrala "Summer 78" od Yanna Tiersena (až teď mi dochází, že jsem to vlastně mohla použít i do číselné výzvy). Mnozí znají Yanna Tiersena především jako autora hudby k Amelii z Montmartru - což je jeden z nejlepších soundtracků, co znám. No a "Summer 78" se neobjevila v Amelii, nýbrž ve filmu "Good Bye, Lenin!" jehož celý hudební doprovod má opět na triku Yann Tiersen. Pro mě je Tiersen prostě geniální.


Mám je ráda. Jejich písničky mají hezké texty. A dokonce jsem je viděla a slyšela na živo. Je to už hodně let pozpátku, kdy vystupovali v Prostějově na dožínkách. Jen jsem tak stála kousek od jejich pódia a poslouchala rytmické bubnování. Tehdy jsem neměla ani páru, že je to slavná skupina...Líbilo se mi, jak hrají :-)
Chudobka1970 - chudobka1970.blog.cz


They flutter behind you your possible pasts
Some brighteyed and crazy some frightened and lost
A warning to anyone still in command
Of their possible future to take care
In derelict sidings the poppies entwine
With cattle trucks lying in wait for the next time
Do you remember me? How we used to be?
Do you think we should be closer?
She stood in the doorway
The ghost of a smile
Haunting her face like a cheap hotel sign
Her cold eyes imploring the men in their macs
For the gold in thier bags or the knives in their backs
Stepping up boldly one put out his hand
He said "I was just a child then, now I'm only a man"
Do you remember me? How we used to be?
Do you think we should be closer?
By the cold and religious we were taken in hand
Shown how to feel good and told to feel bad
(Tongue tied and terrified we learned how to pray
Now our feelings run deep and cold as the clay)
Strung out behind us the banners and flags
Of our possible pasts lie in tatters and rags
Do you remember me? How we used to be?
Do you think we should be closer?
TlusŤjoch - tlustjoch.blog.cz


Jedna z mých nejoblíbenějších od Nirvany.


Co se psává o těch osudových písničkách? Léto, sladký druhý stupeň základní školy, místo MTV německá VIVA a taková zvláštní divná hořkosladká příchuť.

We're only young and naive still
We require certain skills
The mood it changes like the wind
Hard to control when it begins


Poznámka: Yellow Submarine už jsme tady měli - v jednom z dílů Barevného léta. Vzhledem k tomu, že tohle je abecední díl, udělala jsem výjimku a nakonec si ji můžete poslechnout ještě jednou.:-)

Když jsem byla malá, doma často hrálo CD od The Beatles. Přirozeně jsem je měla ráda. Časem jsem v hudebním vkusu přitvrdila, ale láska k Beatles nerezaví. Hodně jejich písniček patří mezí mé oblíbené. Yellow sumbarine mi vždycky spolehlivě zvedne náladu!


Energii písmena Y pro mě symbolizuje tato píseň. Hořkosladká balada plná emocí. Píseň má nádherný videoklip, který mě při poslechu neustále okouzluje. I když to není zrovna můj styl, mám pro ní slabost.
dashenecka89 - dashenecka89.blog.cz


Tohle je prostě srdcovka. Skupinu Daughter zbožňuji od chvíle, co jsem je slyšela (shodou okolností to byla právě písnička Youth, kterou jsem od nich slyšela poprvé). Elena Tonra má úžasný hlas (trochu mi připomíná Florence Welch) a styl jejich hudby je přesně můj šálek čaje. Youth je rozhodně jedna z jejich nejlepších písniček.


Když skupině AC/DC r. 1980 zemřel zpěvák Bon Scott, nejdříve uvažovala o ukončení činnosti, to si však naštěstí rozmyslela, angažovala nového zpěváka Briana Johnsona a ještě v témže roce nahrála album Back in Black, částečně připravené už za Scottova života, které po Thrilleru Michaela Jacksona je s více než 50 miliony prodaných kusů komerčně nejúspěšnějším albem hudební historie. Je na něm i píseň You Shook Me All Night Long, která se možná i pro sexuální podtext stala jedním z největších hitů AC/DC. Působivá je samozřejmě i melodie a nakonec i klip s typickými trhavými pohyby kytaristy Anguse Younga, poskakujícího po pódiu v teniskách a kraťasech v kombinaci se sakem a kravatou.


Poznámka: Za tento Weilerův výběr se cítím tak trochu odpovědná, neboť poslal rovnou tři skladby s tím, ať z nich jednu vyberu. Tato mě oslovila nejvíc, tak doufám, že jsem potěšila Weilera i vás.

Žánry a subžánry elektronický a taneční muziky jdou absolutně mimo mě. Jenže Fatboy Slim je něco úplně jinýho. Podle mýho názoru, kdo neposlouchá Fatboy Slima, akorát neslyšel ještě tu správnou písničku od Fatboy Slima. Rozhodl jsem se s tou statistikou zkusit pohnout. Kdyby se vám chtělo, můžete si najít i videoklip - jako malýho mě vždycky rozesmál.


Nedávno v jednom svém článku Miloš zmiňoval píseň Sorry Seems To Be The Hardest Word v coververzi od Joe Cockera. Pro mě to znamenalo z velké části probdělou noc, protože jak jednou Joe Cockera pustím, nejde vypnout, takže jsem poslouchala písničku za písničkou a narazila na tuhle, kterou jsem do té doby neslyšela. No a pro dnešní písmenko se výborně hodí.
yellow - bez blogu



Vybrala jsem si pro Y nejznámější písničku z muzikálu Pomáda v podání Olivie a Johnyho, protože Pomáda patří mezi mé nejoblíbenější starší filmy a tahle písnička se často i hraje různě, prostě ještě neumřela, zná ji každý, tak proč si nezlepšit den klasikou, jakou You are the one I want rozhodně je.



Vybrat píseň na Y mi dalo zabrat víc, než jsem čekal a nakonec zvítězil další prachem zapadlý song. Opět tedy návrat do minulosti a tentokrát navíc s filmovým zastavením v podobě...znalci jistě už vědí... ano, Terminátora 2. Doby VHS, tekutého kovu a pána se šátkem kolem hlavy.. :)




Yellowcard je pop punk rocková kapela z Floridy. Jejich hudba je v mnoha skladbách ozvláštněna houslemi, což je v tomto žánru celkem nezvyklé. Písnička Rough Landing, Holly je z alba Lights And Sound z roku 2006. Ale protože v této písničce žádné housle slyšet nejsou, můžete si pustit i tuto: https://www.youtube.com/watch?v=3zRy4RCadL8 :-)


P.O.D neboli Payable On Death je k mému údivu křesťanská rap metalová kapela z Kalifornie. Žánrově je možná trochu příbuzná s Linkin Park. Skladba je už poněkud starší (2001), vzhledem k tomu, že jejich poslední deska vyšla tento rok. I tak přeji příjemný poslech.....
Tyto příspěvky pro vás připravil Jirka:-)


Z filmu Zvětšenina (Blow Up), který byl prvním anglickým snímkem italského producenta Michelangela Antonioniho, pochází skladba do dnešního výběru. Pamětníci si možná vzpomenou, že jsem ji uváděla ve výběru svých oblíbených filmových soundtracků a ti ostatní si třeba rádi něco o této pozoruhodné nahrávce přečtou.


Film Blow Up je jedním z nejslavnějších snímků šedesátých let - zejména pro svou nadčasovost, s níž vystihl podstatu moderního života v odcizené společnosti, v níž je každý člověk víceméně osamělým poutníkem uprostřed davů. Pro filmovou scénu vybral režisér původně kapelu The Who, ti však natáčení odmítli. Náhradou byli The Yardbirds, s nimiž startovali svou kariéru nejslavnější kytaristé všech dob - Jimmy Page, Jeff Beck a Eric Clapton. V době, kdy se film natáčel, působili v kapele dva z nich - Page s Beckem.

Natáčelo se v Elstree Studios kousek za Londýnem, v pracně vyrobených kulisách, které měly vypadat jako interiér klubu Ricky-Tick ve Windsdoru. Kapela hrála kousek, jenž se původně jmenoval Train Kept A Rollin', zpěvák The Yardbirds Keith Relf však pozměnil text a píseň se znovu zrodila jako Stroll On. Režisér chtěl během nahrávání po Beckovi, aby rozmlátil svou drahou kytaru po vzoru The Who, ten to ale z pochopitelných důvodů odmítal. Nakonec mu přinesli z rekvizitárny nějakou levnou kopii a přemluvili ho k akci. Je docela úsměvné sledovat, s jakou zavilostí s ní mlátí o zesilovače - a mlaďounký Page se culí a mydlí do strun svého bílého Fendera.:-)
Robka


Tato skladba od Yes je v kontextu jejich tvorby poněkud netypická - a také je to jeden z jejich nejslavnějších a nejprofláklejších singlů. Vyšel v roce 1983 a pamatuji si dobu, kdy jsem ho poslouchala ve Videotéce, která běžela každou sobotu na druhém programu polské televize. Tehdy mi bylo patnáct. Yes mám ráda a možná za to trochu vděčím i téhle hitovce.
Robka



Pětačtyřicetiletý od narození slepý muzikant pochází z malého ostrova Elcho na severu Austrálie a řadí se k původnímu obyvatelstvu - Aborigincům. Aboriginci žili až do poloviny osmnáctého století v naprosté izolaci od okolního světa. Byli rozděleni do kmenových klanů a používali celkem dvě stě padesát různých jazyků a šest set kmenových dialektů. Žili kočovným způsobem života jako lovci a sběrači . Z přírody si brali jen to, co od ní potřebovali a ani mezi sebou tyto kmeny nevedly boje - na to měly příliš starostí o přežití. Jedna věc spojovala tyto klany - a to společná víra v mytologické příběhy Dreaming. Jsou to mýty o tvoření a formování světa. Je to víra v nadpřirozené nebeské bytosti, které daly Zemi podobu, vdechly život zvířatům a lidem a naučily je všemu potřebnému k životu - rozdělávat oheň, opatřit si potravu, vykonávat obřady.

Kultura Aboriginců je jedna z nejstarších na světě, tito lidé neznali písmo a všechny příběhy a mýty se předávaly pouze ústně. Dodnes se v jejich písních objevuje myšlenka Dreamingu jako silného duchovního námětu.
V roce 1770 byla země Aboriginců zabrána Anglií a nazvána Novým Jižním Walesem. Původní obyvatelé byli pro kolonizátory "ubohé kreatury", které postupně zbavovali přirozeného způsobu života a území. Oblíbenou zábavou farmářů bývalo jet si v neděli zastřílet na divochy, přičemž mnohdy padly za oběť celé rodiny. Aboriginci byli poníženi až na úroveň zvířat, oficiálně byli zařazeni mezi "floru a faunu". Je velmi smutné, že toto zařazení a otřesné praktiky trvaly až do konce šedesátých let. Civilizace zdecimovala Aborigince podobně jako severoamerické indiány - dnes většinou žijí v ghettech a ničí je alkohol, drogy a chudoba.

Gurrumul vydal tři sólová alba, na nichž ve čtyřech aboriginských jazycích zpívá s přesvědčivostí o přírodě i o nutnosti duchovního souznění s ní. Letos vydané album gospelů je ovlivněno nejen tradiční hudbou jeho předků, ale také křesťanstvím, které do této oblasti přinesli misionáři. Z posledního alba také pochází skladba Jesu, kterou si můžete pustit.
Robka


Celý díl přehrajete zde



Zadání na příště:


To je nějaké drzé Z, že takhle vyplazuje jazyčisko! Jazyk se tomu říkat nedá.:-) No, pomiňme kreativitu Jirky, který tvoří návrhy (pst, doufám, že to nečte a nedá mi košem!), a pojďme přemýšlet, co na tohle písmeno poslat.



Pravidla rubriky:

  • Rubrika je otevřena všem.
  • V každém kole se můžete zúčastnit pouze s jedním příspěvkem.
  • Příspěvky došlé po termínu nemusí být zveřejněny.
  • Příspěvky, které nebudou respektovat pravidla a zadání, nebudou zveřejněny.
  • Jakékoliv připomínky, nápady, rady i výtky pište na emailovou adresu

Forum.musicum@seznam.cz

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Egoped Egoped | E-mail | Web | 5. listopadu 2015 v 13:15 | Reagovat

U Youth od Daughter jsem si byl téměř jist, že ji někdo přihlásí a dobře udělá :) Na opačné straně asi nikdy (bohužel?) plně nedocením kvalit Pink Floydů - snad kromě dvou tří písniček.

Dlouho jsem váhal mezi hlasem pro Summer 78 a Owner of a lonely heart. Nakonec zvítězil Yann Tiersen. Čtvrtek je klavírový den.

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 5. listopadu 2015 v 14:17 | Reagovat

"Ž" bude zvlášť?

3 Robka Robka | Web | 5. listopadu 2015 v 15:29 | Reagovat

[1]: Tak to mně se zase Pink Floyd líbí, i když tato skladba z Final Cut mi hodně připomíná odvar z The Wall. The Wall mám ráda.:-)

[2]: Ž bude mít společný díl s Ř, na které jsme zapomněli.

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 5. listopadu 2015 v 16:11 | Reagovat

[3]:
Však Final cut je to, co se do Zdi nevešlo.

5 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 5. listopadu 2015 v 17:04 | Reagovat

Páni, to je výběr :-) jak si mám vybrat jen jeden hlas? Paráda :-)

6 Sugr Sugr | E-mail | Web | 6. listopadu 2015 v 10:38 | Reagovat

Pink Floyd!
Díky Tlusťjochu!:-)

7 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 6. listopadu 2015 v 10:49 | Reagovat

P.O.D, vždyť na tom jsem vyrostl :D

8 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 6. listopadu 2015 v 21:16 | Reagovat

Ty jo, asi je to fakt pravda, že se ty díly zlepšujou, protože dneska fakt nevím, kam hodit hlas! Ale asi zůstanu věrná svýmu nejmilovanějšímu grungi a kliknu to tam Nirvaně. :D Ale fakt dobrej díl a Fatboy Slim mají těch úsměvných videoklipů víc než jeden, každopádně tenhle by na dobrou náladu postačil. :D

9 Miloš Miloš | Web | 6. listopadu 2015 v 21:45 | Reagovat

Tady to mám jednoduché, líbí se mně klasici Pink Floyd, Joe Cocker, Guns N' Roses, ale i Yann Tiersen a Y?, které jsem neznal, hlasuji však pro Yardbirds s Pagem a Beckem, protože kultovní film Zvětšenina (Blow Up) miluju.

10 dashenecka89 dashenecka89 | 8. listopadu 2015 v 19:17 | Reagovat

Ještě, že jsem neposlala P.O.D.,byl to můj první nápad :D skvělý díl, tolik super písní ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama