Opravdu divná záliba

8. listopadu 2015 v 20:00 | Robka |  Život ve verších a rýmech
Tato do puntíku pravdivá báseň byla napsána v náhlém záchvatu inspirace - během vytírání kaluže, kterou vyrobil můj kocour. Nebyla první ani poslední...

Každý den je to stejné,
jen otevru dvéře
hle, můj kocour s lejnem,
z toho mě čert béře.


Musíš, ty hloupé stvoření,
kadit na bytové zařízení?
Nestačí-li ti kadibudka,
budeme muset na tě zprudka!

Postačí snad zprvu,
když tvou nevábnou mrvu,
- než uklidím ji, zajisté -
strčím k tvé tlamě nečisté!

Pomohlo to, já se táži?
Však ty nabýváš na kuráži,
a abys dokázal, že jde to snáze,
vykouzlíš kaluž na podlaze.

Toť mám já za vše, nevděčníku!
Však pozdě je přemýšlet o výcviku.
Raději snad trochu prozaicky,
uklidím to - ostatně jako vždycky.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Pokud se ti článek líbil, klikni:-)

tady

Komentáře

1 karlaprazakova karlaprazakova | Web | 8. listopadu 2015 v 20:51 | Reagovat

Juj, pěkné, vtipné, i když od kocoura nehezké :-)))

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. listopadu 2015 v 21:18 | Reagovat

je to úkol přetěžký
odstaňovat výměšky!

3 Robka Robka | Web | 8. listopadu 2015 v 22:01 | Reagovat

[1]: Velmi nehezké, vyřídím mu to.

[2]: Ani ne, člověk si na to za nějakou dobu zvykne.:-)

4 meletyalume meletyalume | 8. listopadu 2015 v 22:33 | Reagovat

Moc hezké :) Ale myslím, že kocour si z toho nic nedělá. :C

5 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 8. listopadu 2015 v 23:08 | Reagovat

Tak tyto nesnáze mají jistá pozitiva.. Třeba, že vznikne tahle (nevím, jak pro tebe, ale pro čtenáře jistě) vtipná báseň. :D

6 Niki Niki | E-mail | Web | 8. listopadu 2015 v 23:45 | Reagovat

Velice vtipné, také důvod, proč nemám kočky ráda.

7 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 9. listopadu 2015 v 7:24 | Reagovat

Kocuri su posledni slobodni obyvatelia planety. Robia si furt to, co chcu a s..u na ostatnych (ne)tvorov!

8 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 9. listopadu 2015 v 7:30 | Reagovat

Ta se ti povedla, úplně vidím chudáka kacoura s hnědým čumákem...:-D

9 baji baji | E-mail | 9. listopadu 2015 v 12:17 | Reagovat

Básnička je hezká, kocourek lump. Já bych mu ten čumáček omáchala každý den v tom jeho nepořádku. Asi chce svobodu a takhle si ji vynucuje.

10 Bev Bev | E-mail | Web | 9. listopadu 2015 v 13:47 | Reagovat

To mi povídej! Jaké by ty moje kočky   byly krásná vznešená zvířata, doslova k pomilování, kdyby nesr... Mockrát jsem jim říkala, ale nedbají. :)Ovšem básnička príma. :D

11 Janinka Janinka | E-mail | Web | 9. listopadu 2015 v 17:29 | Reagovat

Skvělé veršování! :-D
Kočku ani jiné zvířátko nemám a všichni dvounožci v domácnosti jsou naštěstí naučení na záchod, takže mě takové trápení díky Bohu míji :D.

12 ANNihilation ANNihilation | Web | 9. listopadu 2015 v 19:50 | Reagovat

:D ty jsi fakt střevo, Robko... já bych ho akorát tak přetrhla vejpůl, žádný rýmování by se nekonalo

13 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 9. listopadu 2015 v 21:41 | Reagovat

[3]:
Máš-li savo,
jde to hravo!

14 Robka Robka | Web | 9. listopadu 2015 v 21:56 | Reagovat

[4]: To máš pravdu, nedělá si z toho vůbec nic.:-)

[5]: Pro čtenáře asi ano :-)

[6]: A to já zas jo, i když jsou to takové potvory.

[7]: Závidím jim :-)

[8]: Ještě ho lituj :D

[9]: Kdoví, co mi chce říct. Asi že na mě hází bobek.:-)

[10]: Nechtějí být vznešené. Prostě se rozhodly, že budou tak trochu punk.:-)
A děkuji.

[11]: No ale než se ti dvounožci naučí!

[12]: Tak to už bych byla hezkých pár let bez kocoura.:D

[13]: Mám Domestos! Savo je ovšem také výborné. :-)

15 Meduňka Meduňka | Web | 10. listopadu 2015 v 19:30 | Reagovat

Jupíííí, básničkááá! Bezvadná. :-D
Dovedou nás tak hezky inspirovat... :D
Strašně se mi líbí slova "vyrobil" a "vykouzlí" v souvislosti s kocouřím vyměšováním :-D

16 Miloš Miloš | Web | 10. listopadu 2015 v 22:20 | Reagovat

Na strčení kočičího nosu do hromádky si z dětství vzpomínám, prý to bylo velmi osvědčení, aby pak chodila ven, nebo na vyhrazené místo (nejčastěji plechová forma s pískem).

17 Miloš Miloš | Web | 10. listopadu 2015 v 22:21 | Reagovat

[16]: ... osvědčené ...

18 Van Vendy Van Vendy | Web | 13. listopadu 2015 v 23:12 | Reagovat

Zlati, teď jsi mi připomněla Meduňku, která nedávno psala něco z podobného soudku, ale i včerejší nášup od našeho Sametky. Naštěstí to nebylo až tak extrémní, jak popisuješ, ale obsah žaludku taky není žádná chuťovka... a nejlepší, když to přistane na koberci nebo na křesle.
O uklízení asi víme své... :-)

19 eazi eazi | Web | 15. listopadu 2015 v 15:55 | Reagovat

[12]: Přesně, taky bych ji asi čapla, vymáchala čumák, ukázala, že se zlobím a posadila na parapet ven(v přízemí!!!)/za dveře, ať se stydí a zpytuje svědomí, než se uklidním a uklidím ten výtvor. ;)

20 Robka Robka | Web | 15. listopadu 2015 v 16:12 | Reagovat

[15]: Děkuji, Meduňko.
Ono je to tak - kocourek kouzlí, protože kolikrát se člověk ani nenaděje a překvapení je tu. Jde mu to rychlostí blesku.:)

[16]: Náš hajzlík chodil taky do bedýnky, ale teď, jak stárne, má lecjaké vrtochy. Někdy tam i pár dnů spořádaně chodí, a pak se mu zase něco znelíbí. Myslím, že už mu namáčení čumáku moc nepomůže. Občas mu vyhrožuju eutanazií, ale zatím nemám to srdce. Budu to muset nějak vydržet.

[18]: Jo, to víme. Desinfekce, hadry v pohotovosti... Zajímavé je, že si vybírají vždycky taková místa, ze kterých se ten svinčík špatně dostává.:-) Asi pomsta.

[19]: No, já nevím, jestli by to svědomí zpytovala.:-) Spíš bych to tipla na vymýšlení, kde to udělá příště.:D

21 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 24. listopadu 2015 v 9:50 | Reagovat

Tak tohle bylo dokonalé zpříjemnění rána. :) Jen tak mimochodem... když už není radno vychovávat... kolikpak panu kocourovi je?

Vedle mě teď na židli polehává malá pětiměsíční zrzavá (holčičí) "stvůřička", která sice lejna umisťuje lejna, kam má... ale zato vleze všude... všude... trouba, lednice, dřez, vana... všude... :D

Takže neboj, každý kočičí "páníček" má své vlastní zážitky, nejsi v tom sám... :D

Jinak ale... dokonalé napsáno. Tuhle báseň si budu muset přečíst ještě několikrát.. :)

22 Robka Robka | Web | 25. listopadu 2015 v 21:10 | Reagovat

[21]: Děkuji za komentář.:-) Pan kocour je takový staroušek, je mu sedmnáct a zatím se pořád drží. Dokonce bych řekla, že poslední dobou je zase víc aktivní co se týče jídla (když si jdu něco chystat, okamžitě startuje a chce taky, i kdyby to byla cibule). Vedu s ním filozofické hovory na téma "česnek nežereš, čichni si, přece nejsi blázen" a na jeho záchodové seance už jsem připravená (domestos, kyblík, několik hadrů).
Jinak co se týče tvé pětiměsíční chlupatičky - je to inteligentní stvoření a všechno musí prozkoumat. Důležité je, že zatím udržuje čistotu. Jen pozor, abys ji něčím nepohněvala, ony se čičiny rády svými exkrementy mstí za různá příkoří, kterých se na nich my lidé dopouštíme.:-) Hodně zdaru a radosti.:D

23 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 27. listopadu 2015 v 16:00 | Reagovat

[22]: Ano. Slyšela jsem, že když se naštvou, dokážou být pěkně naštvané... viditelně, cítitelně... a kdo ví jak ještě... :D :) No, musím jen doufat, že se tak nestane...

P.S. Sedmnáct? Tak to už je úctyhodný věk. :) Je ale dobře, že mu pořád chutná...!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama