Ve znamení - osobnosti

19. května 2016 v 9:00 | Robka |  Ve znamení
Zdá se, že osobnosti vám daly trochu zabrat. Jaké skladby se ve výběru sešly, si můžete pustit níže - nyní se ale podíváme na anketu z minulého týdne. Hlasovali jste pro akustické songy a nejvíce vašich hlasů (celkem pět) si odnesli Pearl Jam a jejich píseň State of Love and Trust. Na druhém místě se čtyřmi hlasy skončili Nightwish se skladbou Angel Fall First. Ještě prozradím, že hlasů celkově přišlo devatenáct a teď už je čas na poslech čerstvých kousků.





Je hodně písní napsaných pro ženy, matky. Ale pro táty jich moc neznám. Tohle je jedna z nich. Mám ji ráda. Už hodně dlouho jsem ji neslyšela. Ani Buty ne. Je to škoda. Jejich písničky mají duši.
Chudobka1970 - chudobka1970.blog.cz


Jako první mě napadlo poslat P!nk a její song pro prezidenta Bushe anebo Hurricane od Boba Dylana (a ta je hodně dobrá!), ale po troše hledání mě přepadla Amy s panem Jonesem a to jsem už neměla na výběr, protože dokument "Amy" mě docela oslovil teda.


Písnička věnovaná Pavlu Grohmanovi. Brzy to bude 8 let od události, kvůli které vznikla.


Když jsem hledal tuhle písničku na youtube, rozhodl jsem se vybrat verzi s obrázkem alba. A poprvý po zhruba deseti letech, co to album znám, mě trklo, co ten obal znamená. Proof, někdejší Eminemův kamarád, tady objímá kostru, což by se v angličtině dalo vysvětlit jako 'embracing death', tedy vyrovnat se se smrtí. A to je právě hlavním tématem pochmurného alba, které Proof vydal jako poslední před svou nečekanou smrtí necelý rok na to. Track Kurt Kobain je jakýmsi sebevražedným dopisem ukončujícím celou desku, s poměrně jasnou, byť krypticky znějící zprávou na konci - Listen: Love killed me.


Letos v létě to bude pět let od úmrtí Amy Winehouse, držitelky pěti cen Grammy a jedné Brits awards. Green day jí rok po její smrti věnovali jednu písničku, konkrétně na albu Dos.


Tato píseň z alba All That You Can't Leave Behind byla věnována barmské disidentce a současné státní poradkyni Aung San Suu Kyi a barmskému demokratickému hnutí. Z tohoto důvodu byla album v Barmě zakázané a za jeho dovoz do země hrozilo odnětí svobody na 3 až 20 let.
Nového rozměru tato píseň nabrala po 11. září 2001, kdy ji U2 v rámci benefičního koncertu America: A Tribute to Heroes věnovali záchranářům zasahujícím po teroristických útocích na World Trade Center. Píseň se díky svému poselství stala jakousi hymnou následujícího období. Naživo ji pak U2 v rámci Elevation Tour zahráli ve Spojených státech již 10. října 2001. Píseň se stala závěrečnou písní koncertů a předcházely jí písně New York, What's Going On a One, během které na obřím plátně za kapelou běžela jména obětí 11. září. A asi nejdojemnější interpretací byl závěr třetího koncertu v Madison Square Garden 27. října 2001, kdy kapela během písně Walk On pozvala na pódium padesátku záchranářů. Bohužel se mi nepodařilo najít dostatečně kvalitní video. Sama mám doma audio a běhá z toho prostě člověku mráz po zádech.
yellow - nemá blog


Podle stránky https://cs.wikipedia.org/wiki/Nothing_Compares_2_U nedávno zesnulý zpěvák Prince pro funkovou kapelu The Family složil píseň Nothing Compares 2 You. Tehdy nevzbudila pozornost, ale r. 1990 v podání Sinead O'Connor se stala hitem, a proto se také někdy uvádí, že ji složil přímo pro ni. I když to neodpovídá skutečnosti, podle jeho životopisu pro jiné interprety psal často, lze ho tedy snad považovat za osobnost v duchu dnešního tématu.


V roku 2006 si Tuomas Holopainen, bandleader Nightwish, prešiel veľmi temným obdobím, sprevádzaným depresiou a úzkosťou, ktoré sa stávali horšími kvôli klebetám o Nightwish a o ňom samotnom súvisiace hlavne s vyhodením predchádzajúcej speváčky Tarji Turunen. Táto životná skúsenosť ho neskôr inšpirovala pri písaní šiesteho albumu NW Dark Passion Play, na ktorom spieva už nová vokalistka Anette Olzon. Tento album mu podľa jeho slov zachránil život. Jednou z piesní na albume je aj skladba Bye Bye Beautiful, ktorá je venovaná ex-speváčke NW Tarji Turunen. Pieseň opisuje Tuomasove pocity ohľadom Tarjinho odchodu z kapely. Refrén piesne spieva Marco Hietala, mužský vokalista kapely. Vo videoklipe každý mužský člen kapely dostal svoje ženské alter ego ako reakciu na klebety, že speváčka Anette bola prijatá len kvôli vzhľadu.
Yuki - nemá blog


Tenhle song je takovou ódou známému hudebnímu producentovi jménem Brian Eno. Produkoval alba například U2 nebo Talking Heads. MGMT původně neplánovali píseň vydat, ale při častém hraní ve studiu nakonec opravdu vznikla. Přeji příjemný poslech....
Tento příspěvek pro vás připravil Jirka:-)


Světoznámá fotografie, jež zachycuje děvčátko umírající během hladomoru v Súdánu, je jedním z nejzoufalejších záběrů historie - a zároveň zasáhla do života jejího autora. Kevin Carter, jihoafrický fotograf dokumentující zločiny proti apartheidu v JAR, se v roce 1993 dostal do Súdánu, kde probíhalo povstání rebelů. Fotografii pořídil poblíž tábora, do nějž OSN dopravovala potravinovou pomoc pro hladovějící Súdánce. Malé dítě se k němu z posledních sil snažilo připlazit, zatímco v pozadí trpělivě vyčkával sup na jeho konec. Carter strávil na místě asi dvacet minut, během nichž se snažil mrchožrouta odehnat.

Zveřejnění snímku v New York Times v roce 1994 vzbudilo značný ohlas a na četné dotazy čtenářů, co se s dítětem stalo, Carter odpověděl, že neví, protože místo opustil a nechal ho svému osudu. Zvedla se obrovská vlna nevole, kterou fotograf neunesl a po třech měsících od zveřejnění spáchal sebevraždu otravou oxidem uhelnatým. Jeho snímek získal Pulitzerovu cenu. Velšská skupina Manic Street Preachers skladbu věnovanou Kevinu Carterovi vydala v roce 1996 na albu Everything Must Go.
Robka


Skladba ze stejnojmenného alba Pink Floyd (vydáno roku 1975). To je věnováno vzpomínce na zakládajícího člena Floydů Syda Barretta, který musel z kapely odejít kvůli psychickým problémům v roce 1968 a byl nahrazen Davidem Gilmourem. Není bez zajímavosti, že Syd se objevil ve studiu při nahrávání tohoto alba - poprvé od doby, kdy odešel. Během nahrávání "Shine On You Crazy Diamond" přišel obézní muž s vyholenou hlavou. Nikdo zprvu netušil, o koho jde. Teprve po delší době si uvědomili, že je to Syd Barrett! Waters podle vlastního vyjádření "brečel jako vůl" , když mu došla totožnost té "velké, tlusté a bláznivé osoby".
Syd Barrett zemřel v červenci 2006.
Robka


Celý díl přehrajete zde


Zadání na příště:



Příště budeme cestovat - autem, vlakem, na motorce - zkrátka jak je libo.

Pravidla rubriky:

  • Rubrika je otevřena všem.
  • V každém kole se můžete zúčastnit pouze s jedním příspěvkem.
  • Příspěvky došlé po termínu nemusí být zveřejněny.
  • Příspěvky, které nebudou respektovat pravidla a zadání, nebudou zveřejněny.
  • Jakékoliv připomínky, nápady, rady i výtky pište na emailovou adresu

Forum.musicum@seznam.cz

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ANNihilation ANNihilation | Web | 19. května 2016 v 10:01 | Reagovat

Wish you were here na plné čáře! Je to jedna z mých nejoblíbenějších vůbec.. Vzpomínám si na časy, kdy jsem Floydy teprve objevovala (taky byste si přáli mít tu možnost některé písně znovu slyšet poprvé?) a jak jsem kápla na to, že to není lovesong, ale psal jí muž pro muže, jako přítel. Ten šok. :) Měl to někdo podobně jako já? Oči na vrch hlavy? :) A taky u ní skoro pokaždý bulíte? :D

2 yellow yellow | 19. května 2016 v 10:44 | Reagovat

Bylo to těžké rozhodování, ale i za mně Wish you were here.

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 19. května 2016 v 13:36 | Reagovat

Je ponorka dopravní prostředk?

4 ANNihilation ANNihilation | Web | 19. května 2016 v 14:13 | Reagovat

[3]: Ne, je to zvíře. :D A super nápad! ;)

5 Miloš Miloš | Web | 19. května 2016 v 18:21 | Reagovat

[3]: Ale žlutá ponorka už byla, neposílals ji  náhodou ty sám? :)

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 19. května 2016 v 21:32 | Reagovat

[5]:
Posílal.
Ale o ponorce zpívá třebas i Nohavica:
http://www.jareknohavica.cz/jaromir-nohavica-ponorka/

7 Robka Robka | Web | 19. května 2016 v 22:03 | Reagovat

[1]: Přála bych si pamatovat, jaké to bylo poprvé, když jsem některé písně slyšela.:-) Asi jsem u téhle taky bulila, dneska už mám jen někdy trochu vlhké oči.:-)

8 Miloš Miloš | Web | 19. května 2016 v 22:14 | Reagovat

Nejvíc se mně líbí Robčiny příspěvky, Manic Street Preachers jsem si v její rubrice oblíbil a třeba She Is Suffering velmi rád poslouchám, příběh Kevina Cartera je velmi silný, ale Pink Floyd se mně více líbí melodií.

U mého příspěvku název správně má být Nothing Compares 2 U, posílal jsem ho na poslední chvíli pět minut před uzávěrkou a název jsem už jen zkopíroval tak, jak byl pod videem.

9 Tea Tea | E-mail | Web | 19. května 2016 v 23:54 | Reagovat

Tentokrát mě vůbec žádná písnička někomu věnována nenapadla a žádná inspirace z internetu se taky neobjevila až teď jak jsem četla od P!nk Mr.President, proč mě tahle nenapadla. Na dopravní prostředky už něco vymyslím, může to být Robko opět jak v textu tak v názvu?

10 Robka Robka | Web | 20. května 2016 v 15:00 | Reagovat

[8]: A já to zase zkopírovala od tebe.:-) Opravím to alespoň v článku.
A jsem ráda, že se ti tentokrát mé příspěvky trefily do noty. Přiznávám, že jsem tu dala záměrně něco známějšího.:-)

[9]: Samozřejmě - jak v textu, tak i v názvu.

11 Opica Opica | Web | 21. května 2016 v 10:37 | Reagovat

Cartera je mi líto, vždyť holčičku už by v takovém stavu stejně potravinová pomoc nedokázala zachránit. Bohužel.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama