Hudební abeceda - A jako album

Čtvrtek v 9:00 | Robka |  Hudební abeceda
První letošní téma nové Hudební abecedy se vydařilo - moc jste mě potěšili svými příspěvky. Podívejte se sami v celém článku, co se nám tu všechno k albům na A sešlo!





Amused to Death je koncepční album, které popisuje Watersovu deziluzi ze západní kultury, zvláště z vlivu televizí a masmédií na obyčejné lidi. Deska i její název je inspirován knihou Ubavit se k smrti (v anglickém originále Amusing Ourselves to Death) od Neila Postmana, kritika televize a s ní spojené kultury. Ideou alba je opice sedící před televizorem a náhodně přepínající kanály, na kterých objevuje různá politická i sociální témata. (Wiki).
TlusŤjoch - tlustjoch.blog.cz


Atrocity Exhibition je nejnovější album hip hopového umělce Dannyho Browna. Je to temná, experimentální koláž plná témat šílenosti, drog, života na hraně a duševních problémů. Danny Brown naplno využívá možností, které rap jako způsob vyjadřování nabízí a své znepokojující, velmi osobní texty servíruje posluchači v šílené kadenci slov a myšlenek přes vrstvy instrumentálů, které někdy nabírají takových otáček a divnosti, že by se přes ně obyčejný smrtelník neodvážil ani špitnout. Dohromady tak vzniká průlomový celek, který nemá obdoby. Celé album je naprosto šílená, víc než mírně depresivní a znepokojující jízda - Danny Brown je buď génius, nebo šílenec, nebo z jiné planety nebo všechno dohromady.
Samotný název alba - Atrocity Exhibition - je přímým odkazem na název knihy J. G. Ballarda z roku 1970 a skladby post-punkové legendy Joy Division z roku 1980. Obě díla byla v době svého vydání značně kontroverzní - Ballardova novela svými referencemi na třetí světovou válku a zavraždění J. F. Kennedyho, celá tvorba Joy Division zase v kontextu sebevraždy zpěváka a skladatele Iana Curtise jen krátce po nahrání alba Closer, které vyšlo až po jeho smrti. Danny Brown sám se k názvu alba vyjádřil s ještě o něco obraznějším výkladem - dnešní společnost přechází závažné a znepokojující věci, jakými je například Dannyho vlastní drogová závislost, policejní brutalita či jakékoli násilí, bez špetky vážnosti, jakoby se jednalo o jakousi zábavnou show. Žijeme tak v tomto každodenním "představení zvěrstev (= atrocity exhibition)".



K Hudební abecedě - Prošel jsem svá alba začínající na A a je toho strašně moc!

Nejvíc se mi (jako celé album) líbí Abbey Road - zmínila jsi ho v zadání, takže z rozhodování vypadlo.
Album '...And Justice for All' od Metallicy - mám rád písničku 'One'.
'Aftermath' od Stounů - moc neznám.
To samé 'Are You Experienced?' od Jimiho Hendrixe.
'Astral Weeks' od Van Morrisona se mi líbilo, ale slyšel jsem ho jen jednou.
'Aqualung' od Jethro Tull není špatný, ale nemám ho dost naposlouchaný, abych vybral písničku.
'Al Green Is Love' od Ala Greena - kde to se tu vzalo?
'Appetite For Destruction' od Guns N' Roses - není špatný.
'After The War' od Garyho Moorea - musel bych si znova poslechnout.
'Achtung Baby' od U2 - miluju z toho jednu píseň - 'One'.
'After Hours' - zase Gary Moore - jo!
'Arizona Dream soundtrack' - tři pěkný písničky, Goranova dechovka s Iggy Popem (In The Death Car). Film je boží.
'August and Everything After' od Counting Crows - písnička 'Mr. Jones' je jedna z mých All-Time-Best-Songs-Ever-Und-Ever. V devadesátkách jí hráli v pražskejch rádiích a mám na ní reflex (začnu slintat jako Pavlovovi psi na žárovku).
'Adore' od Smashing Pumpkins - v práci to kamarád pouštěl pořád dokola, taky mi tohle album připomíná starý dobrý časy :).
'All that you can't leave behind' od U2 - not my cup of tea.
'Amnesiac' od Radiohead - jsou boží.
'Away From The Sun' od 3 Doors Down - rock, takovej líbivej, popíkovej, 2 písničky se mi líbí.
'Abattoir Blues/The Lyre Of Orpheus' od Nicka Cavea - celý album úplně nemusim, jen O' Children miluju, zvlášť koncertní verzi (ale už jí někdo dal do dílu o dětech).
'American Idiot' od Green Day - punkrock, Oi! (nejlepší je Boulevard Of Broken Dreams).
'A Love Supreme [LIVE]' od Johna Coltranea - nevím, už jsem to dlouho neslyšel.
'ARE' od Ephrema Luechingera - zdarma džezík z Českého rozhlasu Vltava - hezké.
'Aphelion' od Rodger Coleman & Sam Byrd - taktéž.

A vítěz? Třeba písnička 'Drive' z alba 'Automatic For The People' od R.E.M., s nimi ve walkmanu jsem strávil mládí.
"Album je z velké části akustické se smyčcovými party aranžovanými Johnem Paulem Jonesem z Led Zeppelin." Co se člověk všechno nedozví :)
kvnhvta - bez blogu


S Alkeholem mě kdysi seznamoval můj muž. A tahle písnička se mi zalíbila jako jedna z prvních. Právě v jedné pražské hospůdce Na Slamníku vzniklo úplně první demo album skupiny Alkehol s názvem Hospodo nalejvej. Dokončené album bylo vydáno v červnu 1992 s názvem Alkehol. Mělo slušný úspěch. Figurovalo v první dvacítce nejprodávanějších titulů tehdejší TV hitparády. No a 8. dubna bude Alkehol v Olomouci. Jestli se mi to podaří, bude to hezký dárek manžílkovi k narozkám :-)
Chudobka1970 - chudobka1970.blog.cz


Skladba Elvenpath s trochu uleteným fantasy textom je hneď prvou piesňou debutového albumu Nightwish Angels Fall First. Živý záznam, ktorý posielam pochádza z koncertu vo fínskom Liperi v roku 1999. Kapela vtedy ešte nebola hudobne dokonalá a koncerty z tých časov sa nedajú porovnať s tými o pár rokov neskôr, ale práve tu to všetko začalo a je cítiť nadšenie kapely a ich lásku k hudbe, čo robí z tejto ranej éry moju najobľúbenejšiu.
Yuki - bez blogu


Angles falls first je první album začínající na A, které mě napadlo. Vyšlo v roce 1997 a je to první album kapely Nightwish, s jejich původní zpěvačkou Tarjou Turunen. Celkově mi k srdci moc nepřirostlo, ale některé skladby mám ráda. Například píseň Tutankhamen, kterou posílám. :)


Když jsem si přečetla zadání, toto album mě napadlo jako první. Jedná se o první počin této (myslím si, že dost známé) finské kapely, která už bohužel nefunguje v původním složení. Řekla bych, že jejich první album se docela liší od pozdější tvorby kapely, že je to jakýsi trošku nejistý start do neznáma. Z celého repertoáru skupiny není sice mé nejoblíbenější, ale někdy si ho poslechnu ráda, hlavně zmíněný song, který mě oslovuje svou jemností a klidnou melodií.


Skupinu Animé jsem už v minulosti posílala. Je to brněnská partička, která funguje téměř 20 let a kterou jsem objevila díky Jirkovi Kučerovskýmu, který hraje s Tomášem Klusem. Album, ze které je písnička Shine, vyšlo jako třetí v pořadí. Jeden čas jsme s kapelou jezdívali po celé republice a máme spousty úžasných společných zážitků.


Pro dnešek vybírám již neexistující kapelu Mother Love Bone a kousek z jejího alba Apple. V rámci hledání vhodného příspěvku jsem zjistila, že její již zesnulý frontman Andy Wood byl prakticky na chlup stejně starý jako já dnes, když to přehnal s heroinem a zemřel. Pomineme-li okolnosti, za kterých zemřel (tedy vlastním zaviněním), je ho opravdu škoda. Dle všech to byla velmi inspirující a nadaná osobnost, která mohla ještě leccos předvést. Na druhou stranu - nebýt jeho smrti, nevznikly by takové věci jako třeba kapela Pearl Jam nebo Temple of the Dog, projekt, který přímo reagoval na jeho smrt a vlastně mu tak chtěl vzdát hold.


Carlos Santana patří k nejlepším kytaristům rockové historie, ale na rozdíl od svých souputníků Jimiho Hendrixe a Erica Claptona, kteří zpočátku hráli jen v 3-členných skupinách, je vždy obklopen velkým počtem hudebníků s nejrůznějšími bicími nástroji, jak je pro Mexičany typické. Z alba Abraxas z r. 1969 mám nejradši dvě skladby - instrumentálku Samba Pa Ti a Black Magic Woman (uváděna také pod názvem Gypsy Queen), která album uzavírá. Druhou Santana hrává dodnes a na YouTube lze najít řadu živých nahrávek, většinou však s dlouhými instrumentálními pasážemi, proto posílám původní verzi.


Je příhodné, že naše první téma nového roku je právě album na A, protože přesně takové jeden z mých oblíbených internetových kritiků, ATLony Stanktano, před týdnem zrecenzoval a ušetřil mi tak spoustu práce a úsilí s komentářem, neboť vám sem teďka prostě plácnu odkaz na jeho video a hotovson. Jen bych k němu rád dodal, že ten alternativní způsob psaní textu a produkování hudby na tomhle albu určitě pomohl setřást poslední částečky interních stigmat žánru, ten se pak uvolnil pro všechny, a přestalo to bejt jen o chudobě, životě na ulici, všech těch způsobech, jak se z toho dostat, případně pak o afrocentrismu, přísně politicky laděnym rapu nebo naopak klubovejch hitovkách. Je dost možný, že nebejt úspěchu tohodle alba, umělci jako Macklemore by nemohli na Grammy ani pomejšlet.



Poslední dobou jsem to celkem flákal, tak to zkusím letos napravit :D Dávám si předsevzetí, že pokud to bude možné, budu posílat spíše novější věci. Začínám posledním albem Anti-Flag - American Spring, které vyšlo v roce 2015. A co více může být aktualní, než texty politické punk rockové kapely. Přeji příjemný poslech...
Tento příspěvek pro vás připravil Jirka :-)


Lisa Hannigan začínala svou kariéru po boku Damiena Rice a po pětiletém vztahu jak hudebním, tak i osobním se s ním za dramatických okolností rozešla a nastoupila dráhu sólové umělkyně.
Debutové album Sea Sew jí vyšlo v roce 2008 a v témže roce získalo nominaci na Mercury Prize. Desítka melodických a přitom jednoduchých skladeb na pomezí folkrocku a popu, okořeněná líbezností zpěvaččina projevu, si získala fanoušky daleko za hranicemi rodného Irska.
O dva roky později ji přizval k natáčení alba The Imagine Project slavný jazzman Herbie Hancock - společně s Tinariwen, Oumou Sangare, Davem Matthewsem a dalšími umělci. Lisa si na albu zazpívala skladbu Boba Dylana The Times They Are A-Changin' za doprovodu The Chieftains a malijského hráče na koru Toumani Diabateho.

V roce 2011 vydala druhé album Passenger, které jí produkoval Joe Henry. Její křehký vokál je na něm stále stejně podmanivý, hudebně je tato deska bohatší o smyčcová aranžmá a dechy. No a konečně loni v srpnu vychází této irské písničkářce třetí sólovka - At Swim. Album je plné melancholie, přesto se nemusíte bát kýčovitého patosu. Lisa zpívá s odzbrojující upřímností a s minimalistickým hudebním doprovodem písně temné jako mořské hlubiny - přes neveselá témata však jde o krásný zážitek.
Robka




Celý díl přehrajete zde



Zadání na příště: B jako blues

Příště nás bude čekat písmeno B a co tedy k němu poslat? Podle zadání asi už tušíte - měla by to být skladba s bluesovým základem či inspirací v tomto klasickém žánru. Těším se na vaše příspěvky, které budu netrpělivě očekávat do 18. 1. 2017 do 16:00.





Pravidla rubriky:

  • Rubrika je otevřena všem.
  • V každém kole se můžete zúčastnit pouze s jedním příspěvkem.
  • Příspěvky došlé po termínu nemusí být zveřejněny.
  • Příspěvky, které nebudou respektovat pravidla a zadání, nebudou zveřejněny.
  • Jakékoliv připomínky, nápady, rady i výtky pište na emailovou adresu

Forum.musicum@seznam.cz

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | Čtvrtek v 9:36 | Reagovat

5 + 6 + 7 - to se to ale sešlo...

2 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | Čtvrtek v 11:03 | Reagovat

To je ale úroda! Nevím, která skladba dostane můj hlas, budu se muset ještě rozmyslet. Zadání na příště je dost těžké, to vynechám, takovou hudbu vůbec neposlouchám :O

3 Kaja Kaja | Web | Čtvrtek v 11:22 | Reagovat

Nightwish jede! Ach jo, Blues, co ja jen poslu, napada me pouze Sneci blues... :D

4 kouzelnakrajina kouzelnakrajina | Web | Čtvrtek v 12:35 | Reagovat

všechny písničky jsou krásné :-)

5 Yuki Yuki | Čtvrtek v 15:16 | Reagovat

Ou, potešilo ma že aj niekto iný poslal album AFF od Nightwish 😄 Obe - Tutankhamen aj rovnomerná Angels Fall First su skvelé, napokon hlasujem pre AFF, ktorú som raz už posielala do akustického dielu. Celkovo je tento diel veľmi vydarený, páčila sa mi asi každá skladba. Teším sa na ďalší, blues mám rada.

6 Eliss Eliss | Web | Čtvrtek v 18:39 | Reagovat

Hlasuji pro Alkehol :-)

7 David David | Pátek v 13:04 | Reagovat

Debutové album s názvem Aerosmith a nesmrtelná Dream On. Nesmí chybět v D.

8 Kvnhvta Kvnhvta | Sobota v 16:16 | Reagovat

[7]: jo, ta je pěkná

9 Janinka Janinka | E-mail | Web | Pondělí v 15:21 | Reagovat

To je ale áčková úrodička! :)

10 Weiler Weiler | Web | Pondělí v 19:12 | Reagovat

Trojnásobná dávka Nightwish mě teda pobavila. Můj hlas je každopádně zcela jasnej. Ten youtuber, na kterýho jsem odkazoval, dal přesně tomuhle albu od Danny Browna 9/10. Dobrý, víc vědět nepotřebuju, jdu ho stáhnout!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama