Hudební abeceda - J jako jazz

30. března 2017 v 9:00 | Robka |  Hudební abeceda
Po dvou týdnech je opět zde naše rubrika, tentokrát plná jazzové hudby. Při poslechu playlistu mě popadla chuť otevřít si lahvinku červeného (nebo bílého, ale doma mám pouze zbytek vánočního svařáku), obléct si nějaké šaty (které bych v šatníku možná našla) a uvelebit se ležérně se skleničkou v ruce na pohovku. Jazzový díl se mi moc líbí, potěšili jste mě, opravdu.


No a ještě zbývá jedna povinnost, než si budete moci vychutnat hudbu - a tou je zhodnocení minulého dílu. Byl věnován interpretům, jejichž jméno začíná písmenem I a sešlo se v něm jedenáct skladeb. Z celkového počtu devatenácti hlasů jich šest pro sebe ukořistili Iron Maiden (klasika se potvrzuje) a jejich skladba Coming Home. Gratulace vítězům!






Já myslím, že k tomuto není co dodávat. Love si ráda poslechnu kdykoliv a v jakémkoliv množství.


Posílám starou skladbu v podání poměrně nového seskupení, které si říká The prohibition jass band. Na klavír hraje můj spolužák z gymplu, spoluhráč z tria a hlavně skvělý kamarád. Studuje JAMU. Až bude slavný a uznávaný, budu se chlubit, že jsem s ním kdysi hrála na jednom pódiu. :)


K tématu "I jako Jazz" jsem vybral 'První předehru' z desky 'Kalthoum' (2015) francouzsko-libanonského trumpetisty Ibrahima Maaloufa; líbí se mi, jak jeho čtvrttónová trumpeta vrže a skřípe :). Deska je prý pocta populární egyptské zpěvačce a kromě trumpety na ní zní i saxofon, basa, bicí a klavír. Ta hardcore jazzově nemelodická střední část skladby je (naštěstí pro mě) docela krátká.
Kvnhvta - nemá blog


Dnes jsem vsadila na klasiku. Jazz moc neposlouchám, ale podmanivou hudbu Glena Millera mám docela ráda. Jeho skladby mají ten správný šmrnc.
Chudobka1970 - chudobka1970.blog.cz


Chicago patří mezi mé oblíbené filmy, asi i díky písničkám, které se v něm objevily.


Belle & Sebastian je skotská kapela provázená pověstí melancholické a introvertní indie-skupiny, tomu odpovídá i nálada v této skladbě. Za jazzovým klavírem a tesklivými tóny houslí se skrývá text o dvou klucích, kteří se brání coming outu, protože všechno mezi nimi je přece "jen takový experimentování" - a vše je zpíváno zdánlivě lhostejným tónem, který ještě přidává celkovému smutnému dojmu z písně.


Tato skladba je ze slavného alba s banánem možná nejdivnější. Experimentální zvuky míchané do kňučivých zvuků, které skoro drásají uši a do toho hlas promlouvající zvláštní slova. Lou Reed otevřeně uváděl jazz a jazzové hudebníky jako své hlavní inspirace a jazzové principy byly jedním z mnoha vlivů, které na tomto albu vytvořily novátorský, experimentální zvuk Velvet Underground. The Black Angel's Death Song je tohoto přímou ukázkou. Jazzová volná improvizace se potkává s rockovou rytmikou, experimentování se zvláštními nástroji. Text skladby tyto myšlenky volného experimentu odráží také, dle slov samotného Lou Reeda šlo o "propétání slov pro prostou radost z toho, jak znějí, nikoli pro určitý význam."


Tak tady jsem uplně ztracená a jediný jedinoučký interpret jazzu, o kterém vím je, Louis Armstrong s jeho alespoň pro mě nejznámější písničkou What a wonderful world.


Když jsem tehdy na B hledal nějakou vhodnou kombinaci blues a rapu, bylo celkem těžký přijít s něčim smysluplnym. Nakonec jsem skončil u čistýho blues, neboť všechno, na co jsem si vzpomněl, že pronikalo do zbytku černejch žánrů, nakonec při soustředěném poslechu znělo soulově nebo jazzově.

Jazz je dokonce v hip hopu tak prominentní, že jazz rap se koncem osmdesátých let stal regulérním podžánrem, a alternativou k dominantnímu gangsta rapu. Alternativou pak víceméně zůstal, protože prodejností gangsta rapu nedokázal konkurovat, zhruba v polovině let devadesátých opadla jeho popularita a stal se spíše nástrojem experimentálního a undergroundového hip hopu, s velmi malým počtem umělců, kteří by ho dodnes udržovali jako jednotné hnutí.

Prvky jazzu se ale právě po vlně jazz rapu začaly objevovat ve všech vrstvách hip hopu. Důkazem může být základ instrumentálu How Many MC's, jímž je je sampl z písničky Hydra od Grovera Washingtona, jr. Nějaká část tohoto tracku se v různých variacích totiž objevila ve zhruba již v 80 různých skladbách.


Předloni na festivalu Colours jsem měla možnost vidět naživo koncert izraelského kontrabasisty Avishaie Cohena s jeho družinou plnou skvělých muzikantů. Parádní vystoupení, které končilo ovacemi vestoje - dodnes na něj nemůžu zapomenout. Dnes jsem také proto vybrala živou nahrávku Seven Seas, která pochází ze stejnojmenného alba, jež Cohenovi vyšlo v roce 2010. Na pódiu s Cohenem vystupuje klavírista Nitai Hershovtis a bubeník Daniel Dor.
Robka



Tentokrát ne přímo od Jaca - pokud byste někdo neznal tohoto fenomenálního jazzového baskytaristu, tak prosím, seznamte se zde. Zvolila jsem další živou verzi, tentokrát v podání neméně slavných muzikantů - jednoho z největších žijích baskytaristů Abrahama Laboriela ( toho jsem měla možnost také vidět na Colours v roce 2010 coby člena bandu Open Hands), bubeníka Jimmy Branlyho, hráče na klávesy Otmaro Ruize a kytaristy Allena Hindse. Dynamická a parádní show!
Robka



Celý díl přehrajete zde




Zadání na příště: K jako Kanada

Už v úvodu letošní Abecedy jsem slibovala, že si občas dáme hudební zeměpis - no a zrovna teď se mi to hodí. K písmenu K jsme už měli koncert, klavír i kytaru, podíváme se tedy pro změnu za oceán a vy mi pošlete písně autorů, kteří pocházejí z Kanady. Budu se těšit do 5. dubna 2017 do 16:00.




Pravidla rubriky:

  • Rubrika je otevřena všem.
  • V každém kole se můžete zúčastnit pouze s jedním příspěvkem.
  • Příspěvky došlé po termínu nemusí být zveřejněny.
  • Příspěvky, které nebudou respektovat pravidla a zadání, nebudou zveřejněny.
  • Jakékoliv připomínky, nápady, rady i výtky pište na emailovou adresu

Forum.musicum@seznam.cz

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 30. března 2017 v 12:57 | Reagovat

Na jazz moc nejsem, ale když už, tak toho Glenna Millera :)

2 Eliss Eliss | Web | 30. března 2017 v 16:43 | Reagovat

Jednoznačně Louis :-)

3 Lucka Lucka | E-mail | Web | 30. března 2017 v 19:39 | Reagovat

What a wonderful world je pro mě jasný vítěz. :-)

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 30. března 2017 v 20:07 | Reagovat

Jaaaaj, to jsem prováhal moc pěkné téma. No nevadí, tak třeba v nějakém dalším jazzovém životě :-). Z bohaté nabídky jsem si vybral Avishaie Cohena, takováhle hudba mi vyhovuje. A když už jsem v tomhle rozpoložení, jdu si pustit Entropicture :-).

5 Robka Robka | Web | 30. března 2017 v 20:21 | Reagovat

[1]:[3]:[2]: Díky za hlasy :-)

[4]: Tobě dvojnásobné díky za ocenění Cohena. No a máš pravdu, na domácí scénu jsme trochu zapomněli. :-)

6 Robka Robka | Web | 30. března 2017 v 20:23 | Reagovat

[5]: Teď jsem to asi spletla, protože jsem měla na mysli Dana Bártu. Pardon :-)

7 sugr sugr | E-mail | Web | 1. dubna 2017 v 8:55 | Reagovat

Jazz není má krevní skupina, ale tvůj výběr jsem si jako vždy ráda přehrála.:-)

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 14:23 | Reagovat

[6]: Však já měl taky na mysli Entropicture Dana Bárty :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama