Panelstory (1979)

1. dubna 2017 v 11:23 | Robka |  Nezařazené
Film režisérky Věry Chytilové zachycující výstavbu monstrózního sidliště na pražském Jižním městě byl ve své době určitě odvážným počinem, který samozřejmě nemohl uniknout pozornosti stranických funkcionářů a týden po premiéře byl zakázán. Protože režisérka tušila, že by Filmexport a ústřední barrandovský dramaturg Ludvík Toman film neposlali na zahraniční festivaly, odvezla ho tedy sama v krabici do San Rema, kde získal jednu z hlavních cen.(zdroj csfd )


V blocích domů se stále stejnými reáliemi rozbahněných cest, výkopů a hromad hlíny nabízí film střípky ze životů jejich obyvatel - malého chlapce v červené bundě, venkovského dědy, staré osamělé paní, mladého páru - ale hlavně odráží odcizenost mezilidských vztahů, k nimž anonymita sídliště přispívá.


Možná je to k nevíře, ale takhle nějak to v době budování "králíkáren pro lidi" vypadalo. Sídliště bez infrastruktury, matky tlačící kočárky v bahně a přenášející batolata přes kaluže, fronty na telefonní budku (neboť vlastní telefon v bytě neměl nikdo), jediné středisko s dětským lékařem a nefungující vybavení domů, kde muselo vše fungovat alespoň naoko, protože na plnění plánu závisely prémie dělníků. Lidé se stěhovali do krabic s radostí, že mají " to své", což se promítalo i do vztahu k okolí - nezájem o problémy druhých i o to, co se děje za cizími zavřenými dveřmi. Panelstory s nadsázkou ukazuje tvář socialistického budování v celé jeho "kráse".


Postavy ze sídliště jsou vykresleny v mozaikovitých útržcích - malý chlapec se proplétá v panelové džungli, aby sehnal dárek pro tatínka (jehož navíc nezná), mladá dívka Soňa zažívá zmatek, když se rozhoduje opustit školu a zpečetit dítětem vztah s prodavačem Petrem (což slibuje vlastní klícku v králíkárně s automatickou pračkou) a její matka zatím prožívá krátký "románek" s hercem Jiřím Kodešem (Jiří Kodet). Řemeslníci ze stavby nejraději svůj čas tráví v hospodě a pokud jsou ochotni projevit nějaký zájem, musí jít o melouch. Nejsympatičtější postavou ve spleti lidských osudů je starý pán z venkova, který projevuje živý zájem o vše co se kolem děje, a nakonec - po zjištění, že rodina si ho k sobě chtěla nastěhovat jen ze zištných důvodů - opouští scénu a odchází zpět ke svým králíkům.


Film je natočen chaotickou kamerou (využíváno bylo i stavebních jeřábů) a ve spojení s kakofonickým hudebním doprovodem (doplněným sem tam ruchem rypadel a bušením pneumatických kladiv) vytváří záběry hodné hororu. Odpudivé prostředí plné šedi a nezájmu je vykresleno se vší parádou a bohužel i realisticky. Za sebe dávám filmu pět hvězdiček a je mi líto, že ho v televizi nereprízují. Doporučuji ke zhlédnutí zejména těm, kterým se po těchto časech stýská a nostalgicky si je idealizují.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Pokud se ti článek líbil, klikni:-)

tady

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 1. dubna 2017 v 15:34 | Reagovat

Film jsem ještě neviděla, ale jestli bude v TV určitě kouknu :)

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 1. dubna 2017 v 16:27 | Reagovat

V druhé půlce 80. let byl film uvolněný pro pár kin, ale třeba v Praze nesměl do žádného kina v centru, aby ho nevidělo moc lidí :-). Tak jsem ho nakonec viděl stylově v jednom kině na Jižním městě, takže se z filmu odcházelo přímo do zobrazené reality. Výborný film.

3 Janinka Janinka | E-mail | Web | 2. dubna 2017 v 13:16 | Reagovat

Díky ti za tip, na tohle se určitě podívám. Hodně mi to připomnělo knížku od Valji Stýblové, kterou teď čtu  po večerech dětem - Princ a Skřivánek. A já si sídliště, ve kterém hlavní hrdinové žijí, představuji úplně stejně, jako jsi ho popsala ty.

4 Vendy Vendy | Web | 2. dubna 2017 v 21:55 | Reagovat

Ten film jsem tehdy viděla a připadal mi hrozně depresivní. No, ono to asi bylo depresivní, já vyrůstal na vesnici a tam to přece jen bylo barvité, i když si lidi viděli do talíře a každá baba snad věděla, kdo s kým a kdy. Ale zase když bylo potřeba něco udělat, tak se sousedy sešly a zapracovaly (péct hodové nebo svatební koláče, zabijačka, to zas byla záležitost pro chlapy, nebo draní peří. A samozřejmě se u to ho zase drbalo :D )
Chci říct, že i pro děcka to bylo na vesnici zajímavější, spousta míst pro blbnutí, volnost a poměrně bezpečí.
Naproti tomu králíkárny, kdyby nebyly tak hozeny do šedé a zprůměrovány, byl dobrý nápad, jak dát bydlení lidem na poměrně malém prostoru. Jen to bylo špatně vyřešeno.
Ale to jsem od filmu kapku odbočila... Znovu, na mě působil dost depresivně, což byl asi záměr.

5 Robka Robka | Web | 3. dubna 2017 v 8:46 | Reagovat

[1]: Kdyby byl v Tv, to bych se docela divila. Ale na youtube je celý, takže se na něj můžeš podívat kdykoliv.

[2]: Překvapivý zážitek. Já ho viděla až po revoluci.

[3]: To je hezký zvyk - číst dětem po večerech. Také jsem čítávala, a těším se, že budu číst i vnoučkovi, až trochu povyroste. Prince a Skřivánka jsem nečetla, třeba se bude hodit jako tip. :-)

[4]: Jo, je to čistá deprese. Dětství na vesnici - to býval můj sen. Nevím ale, jak to na vesnicích chodí dnes, všichni se odtamtud stěhují do měst. A některé vesnice působí spíš jako městské satelity, tam bych žít tuplovaně nechtěla.
Jasně, králíkárny poskytly bydlení pro hodně lidí, lidi byli rádi, že bydlí. Nakonec stojí dodnes, byť hozeny do barevných hávů a i já dnes v jedné takové barevné krabici bydlím. Vím, jak to tu vypadalo dřív, dneska je to nádhera, ale kdysi jsme tu měli jednu malou sámošku, pár ubohých stromků a za barákem staveniště, kvůli kterému jsme se báli pustit děti samotné ven.

6 Miloš Miloš | Web | 3. dubna 2017 v 23:26 | Reagovat

Filmy Věry Chytilové mám moc rád a asi 10 jich mám stažených. Ovoce stromů rajských jíme a Faunovo velmi pozdní odpoledne patří mezi mých Top10.

Z Panelstory mně utkvěla hláška, jak jedna žena, která byla doma s malířem pokojů a také si s ním užila, když se konečně objevil manžel, si mu postěžovala: "Ty jsi pořád pryč a já si tady huntuju tělo." :)

7 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 4. dubna 2017 v 1:00 | Reagovat

Film jsem viděla kdysi dávno a po pravdě mě nezaujal. Ale dnrs bych ho možná vnímala jinak. Kdo ví ...  :-)

8 Robka Robka | Web | 6. dubna 2017 v 6:57 | Reagovat

[6]: Tady je vidět, na co vy chlapi myslíte :D
Jo, panička si potřebovala užít, to byla dobrá figurka :-)

[7]: Zkus se někdy podívat a uvidíš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama