Hudební abeceda - Z jako Země

26. října 2017 v 9:00 | Robka |  Hudební abeceda
K Zemi ( či zemi, světu, planetě) tu máme několik výmluvných příspěvků a jdeme pomalu do finále. Než si poslechnete vybrané skladby, podíváme se na dvojitou anketu, do níž jste v následujících dvou týdnech posílali hlasy.

Celkem jich bylo šestnáct a vítězové ankety nijak výrazně nezabodovali. Po třech hlasech jste poslali skladbám Bloodline (Xixa), Your Song (Elton John) a You Know You´re Right ( Nirvana), dva hlasy dostali Kasabian (You're in Love With a Psycho). No a nezbývá než popřát hezký poslech dnešního dílu.






K tématu 'Z jako země' posílám písničku "Land Of A Thousand Hills" (Země tisíce kopců) od Iana D'Sa, kanadského kytaristy a zpěváka punk-rockové kapely Billy Talent. Písničku napsal a společně se skupinou Noble Blood a nahrál pro album 'Song for Africa - Rwanda: Rises Up!' Text je v popisku písničky.
Kvnhvta - nemá blog


K tomuto zadání mě poměrně rychle napadla jedna věc, přebrala jsem si totiž "zemi" jako "Zemi" a posílám společné dítko Hanse Zimmera a Radiohead (šílený combo, co?) k nové sérii Blue Planet od BBC. Komu je tento příspěvek povědomý, ten zřejmě zná Radioheadí desku The King of Limbs, neboť se jedná o upravenou verzi songu Bloom.


Asi nebudu jediná, ale jako první mě napadla tato česká písnička.


Přiznávám, že tématem Virtual Insanity je strach spíše o sociální stránku budoucnosti světa, než o budoucnost planety jako takové, ale Jay Kay myslím užívá dostatek aluzí k životu v podzemí a technologiím zasahujícím do moci přírody, že se dá text považovat za existenciální obavu o celou zemi, a zařadit tak k tématu. Já ten text vlastně doteď nikdy nestudoval natolik pořádně, abych si všimnul, jak úzkoprse a téměř paranoidně celý ten track zní. Zní ale taky sakra dobře jako kus funky popu. Plus - videoklip je legendární.



All the stories have been told of kings and days of old - but there's no England now. Přestože by tato píseň mohla svým významem a textem týkat i dnešní situace (nejen) v Británii, vznikla již v roce 1984 a dodnes je považována za jednu z těch vůbec nejlepších od The Kinks. Temná hudba a depresivní atmosféra s neradostným textem, který mluví o pádu anglické slávy a důstojnosti dřívějších dob, si mě naprosto získaly; ačkoliv nyní se ta část s textem "there's no England now" používána spíš u klipů s uprchlíky.
Nicméně nikdo téhle skladbě neodepře sílu zklamané a rozčarované výpovědi a ztracenosti v době změn - tell me now what are we supposed to do?


Na obalu její desky se z naší planety zvedá oblak hustýho černýho dýmu. Kate Tempest rapuje, ne, spíš se zpovídá, sází tam tu vinu jednu za druhou a můžem za to všichni. A všichni taky platíme. Je to úpadek našich životů, vyhoření myslí a životů lidí, ze kterých se stávají chodící slupky ve světě, kde je všem všechno jedno, naše planeta krvácí, masakry, nové boty, selfíčka, porno, morální úpadek, vzrůstající deprese, absolutní nezájem, šílenství, strach, lhostejnost, všechno běží, systém funguje, práce, kadeřníci, minulost, apokalypsa, bezedný dno. Naléhavost textu v kombinaci se střihem videa opravdu nahání husí kůži.


Tohle je jedna z tajně poslouchaných písniček mého dětství a dospívání. Na magneťáku jich bylo plno. Nesměla jsem je pouštět nahlas, musela jsem přitom mít v pokojíčku zavřená okna a hlavně jsem si je nesměla nikde venku prozpěvovat...
Chudobka1970 - chudobka1970.blog.cz



Né So je titulní skladba z alba malijské hudebnice a zpěvačky Rokii Traoré, které vyšlo v roce 2015. V době, kdy média zpracovávaly migraci jako statistiku či invazi, apelovala především na lidskou stránku těchto uprchlíků, kteří ztrácejí domov a nemají představu o tom, kde a jak budou žít. Pět milionů pětset tisíc lidí bez domova v jedenadvacátém století plném válek a obětí. Ve skladbě uslyšíte slova ve třech jazycích - francouzštině, angličtině a bambarštině, což je jeden z jazyků, kterým se mluví v Mali. Né So v tomto jazyce znamená domov - jako potřeba všech živých bytostí na planetě.

V Bamaku zpěvačka sama pracovala na textech i hudbě, nahrávání proběhlo v Bruselu a Bristolu za účasti pestré palety hudebníků. Jak v jednom z rozhovorů k albu prohlásila, nechtěla mít kapelu složenou pouze z malijských hudebníků - naopak zdůrazňuje potřebu mít kolem sebe mix kultur. Na novince se tak objevují jak západoafričtí hudebníci, tak i kupříkladu americký kytarista a zpěvák Devendra Banhart, italský kytarista Stefano Pilia, britský producent a kytarista John Parish, či basák John Paul Jones (ex Led Zeppelin), jehož mandolinu můžete slyšet i v této ukázce.
Robka


Celý díl přehrajete zde



Zadání na příště: Ž jako žert

Nakonec trochu odlehčení. Ne všechno musí být myšleno vážně, takže zkusíme vybrat nějaké skladby, které jsou vtipné a vyloudí na tváři posluchače úsměv. Posílejte tentokrát do 1. listopadu 2017 do 16:00 hod.



Pravidla rubriky:

  • Rubrika je otevřena všem.
  • V každém kole se můžete zúčastnit pouze s jedním příspěvkem.
  • Příspěvky došlé po termínu nemusí být zveřejněny.
  • Příspěvky, které nebudou respektovat pravidla a zadání, nebudou zveřejněny.
  • Jakékoliv připomínky, nápady, rady i výtky pište na emailovou adresu

Forum.musicum@seznam.cz

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 26. října 2017 v 14:48 | Reagovat

Hlasuji pro Zemi vzdálenou :)

2 kvnhvta kvnhvta | 27. října 2017 v 11:48 | Reagovat

Minulý díl byl epesní, dneska hlasuji pro Yvonnku a recitující ženy (6 a 8) se mi taky líbí

3 jxxxblink jxxxblink | Web | 29. října 2017 v 17:10 | Reagovat

hlas jedině pro ecean bloom - to je nádhera nádherná. tuhle verzi skladby bloom poslouchám v poslední době pořád dokola, v kombinaci s krásnými záběry na oceán to funguje jako ten nejlepší lék na duši.
doporučuju ještě toto video: https://www.youtube.com/watch?v=cIsewG2g-1g
kde krásně ukazují proč je tahle věc tak geniální.

4 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 30. října 2017 v 10:06 | Reagovat

[3]: <3 to video je dobrý!

Jinak dneska dobré, moc ráda jsem si poslechla francouzštinu, Kinks i Zemi vzdálenou. Ale hodit to musím Jamiroquai, Virtual Insanity totiž můžu poslouchat nekonečněkrát za sebou.

5 Weiler Weiler | Web | 2. listopadu 2017 v 0:28 | Reagovat

Dobrý díl :) Všechno je to velmi vysoko.
Hodím to The Kinks. Taky, že ještě ten hlas neměli, jinak bych se rozhodoval hůř. Kombinaci Zimmer/Radiohead, klasiku Zemi vzdálenou, ani Robčin silný příspěvek určitě netřeba vyzdvihovat. Co mě ale zaujalo byli Ian D'Sa - pro takovou přímočarou písničkářskou melodičnost - a Kate Tempest (duh), u které jsem ani v drtivé tsunami neúprosnosti nepřehlédnul záblesky černého, bezútěšného humoru.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama